Zapovězená témata: Hollywoodská misogynie

V Chirurzích by bylo tak snadné sklouznout ke stereotypu, podle něhož se na lékařskou profesi dávají povětšinou muži a na ženy v medicíně člověk narazí leda tak na sesterně, a přesto – v seriálu mají pohlaví nejen skoro rovné zastoupení, ženy dokonce nad muži o několik hlav vedou. Když se například podíváte do sekce postav, zjistíte, že poměr hereček a herců – lékařů i nemediků – je v něm zhruba 4 : 3.

I díky tomuto poměru Chirurgům nikdy nehrozilo, že by se v nich objevila Šmoulinka. Nebojte, seriály jsem si nespletl – řeč je o tzv. Principu Šmoulinky, o němž se v jednom videu hezky rozhovořila již dříve zmiňovaná Anita Sarkeesian:

„Co mají společného filmy Počátek, Transformers a Muppeti? Všechny trpí stereotypem zvaným Princip Šmoulinky. Portál TVTropes jej definuje následovně: ‚Princip Šmoulinky značí tendenci fikčních děl mít ve skupině hlavních postav pouze jednu jedinou ženu, a to i přesto, že ženy tvoří více než polovinu světové populace. Pokud seriál přímo necílí na ženské publikum, skoro všechny hlavní postavy jsou zpravidla muži.‘ V roce 1991 napsala slavná feministická esejistka Katha Pollitt stať do novin The New York Times, protože ji velmi zneklidňovalo, jak málo je v televizi, na níž se dívala její dcera, pořádných ženských postav. Při svém výzkumu zjistila, že většina programů, které cílily na mladé publikum, měla mezi hlavními postavami povětšinou jen jednu ženu obklopenou pak již pouze samými muži. Tento fakt nazvala Princip Šmoulinky. […] Například Princezna Leia v Lucasově původní trilogii Hvězdných válek je v celé širé galaktické říši jedinou podstatnou ženskou postavou. Někoho z vás nyní možná napadlo, že tu něco nehraje: Ve Star Treku měli kapitánku, Buffy už kolikrát zachránila celý svět před démonickou apokalypsou… Tento stereotyp už přeci musí být dávno přežitý, ne? Bohužel. Ellen Page zešmoulinkovatěla v Počátku, kde byla jedinou členkou ústředního týmu; několik prvních řad měla Teorie velkého třesku ve svém jádru pouze onu čtveřici géniů a Šmoulinka jim bydlela na druhém konci chodby; […] v prvním Star Treku měli na můstku jedinou šmoulinkovskou Uhuru.“ V Apokalypse v Hollywoodu by se za velmi okrajovou Šmoulinku dala považovat Emma Watson, ve filmu Pacific Rim získala šmoulinkovskou roli Rinko Kikuchi, v bijáku Po zániku Zeměsnad ani ta jedna modrá žínka nebyla, v Kriminálce Las Vegas jsme za ni jednu dobu mohli považovat postavu Catherine a tak dále a tak dále.

Šmoulinek si mimochodem užijeme dosyta i v tomto roce, neboť se jimi s největší pravděpodobností stanou Cate Blanchett v Památkářích, Ronda Rousey ve třetích Nepostradatelných, Elizabeth Olsen v Godzille, Emma Stone ve druhém Amazing Spider-Manovi, Zoe Saldana v Strážcích Galaxie, Kate Mara v Transcendence, Emily Blunt Na hraně zítřka, Nicola Peltz ve čtvrtých Transformerech, možná i Saoirse Ronan v Grandhotelu Budapešť nebo Scarlett Johansson ve druhém Captain America a to jsme nezmínili film 22 Jump Street či třetího Hobita. A jistě jich bude mnohem, mnohem víc…

(Drobná reklamní odbočka: Pokud vás Šmoulinka zaujala, vězte, že podobných stereotypů existuje více. Anita Sarkeesian na svém kanálu do detailu rozebírá ještě pět dalších: Manickou uličnici, Ženu v lednici, Démonickou svůdnici, Tajuplnou těhulku a Falešnou feministku. Občas má sice sklony věci až příliš zobecňovat či dramatizovat a s některými jejími příklady bych osobně tak úplně nesouhlasil, ale její cit pro detail a zároveň schopnost vidět chování Hollywoodu jako celek se musí ocenit. Tato videa tedy berte s občasnou špetkou soli, ale jinak je nemohu nedoporučit. Kdyby se chtěl někdo ptát, proč jsou u oněch videí deaktivované komentáře a hlasování, odpověď je vcelku jednoduchá: Kvůli jejím „radikálním“ názorům se to pod každým videem Anitě jen hemžilo pohrůžkami smrtí či znásilněním, takže se komentářů i hlasování nakonec rozhodla zbavit. O svých problémech s kyberšikanou mluví například v tomto videu:

V případě Chirurgů však nejde jen o to, kolik ženských postav v nich najdeme, ale také o to, jak s nimi tvůrci nakládají. Jde o plnohodnotné postavy se všemi možnými zájmy a touhami, vlohami i chybami, jež k definici sebe sama nepotřebují nějakou jinou, mužskou postavu. Právě muži byli od počátku velmi často charakterizováni ve vztahu k ženám – Derek ve vztahu k Mer (vlastně většina mužských postav ve vztahu k Mer), Thatcher ve vztahu k Ellis, Henry ve vztahu k Teddy, Dr. Stark ve vztahu k April atd.

Toto je u seriálů naprosto nevídané. Robin Scherbatsky z Jak jsem poznal vaši matku byla nejdříve představena jako holka na rande s Tedem Mosbym, Penny z Teorie velkého třesku(i ostatní dámy z tohoto seriálu) byla a je definována zásadně ve vztahu k Leonardovi, ženské postavy jsou jednoduše většinou v první řadě něčí přítelkyně, matky, kamarádky a až pak se stávají vlastními lidmi. Toto samozřejmě souvisí s dříve zmíněným faktem, že většina filmů a seriálů má ve svém středu postavu mužskou, vůči níž je třeba charakterizovat všechny ostatní.

Chirurgové jsou také pověstní tím, jak dobře si vedou v Bechdelové testu. Pokud jste se s tímto termínem ještě nesetkali, tento test se jmenuje po Alison Bechdelové, která jej poprvé představila ve svém komiksu Dykes to Watch Out For v roce 1985, a funguje jako jednoduchý rozřazovací klíč v první řadě pro filmy. Postupem času se ale začal užívat i v jiných médiích – v seriálech, videohrách, komiksech, literatuře… Bechdelové testem projde pouze takové umělecké dílo, v němž jsou znázorněny dvě pojmenované ženské postavy, jak se spolu baví o něčem jiném než o mužích.

Zní to jednoduše, ale člověka až zarazí, jak málo děl tomuto prostému kritériu vyhoví: Selhává v něm Pán prstenů, Hvězdné války, až na jednu výjimku každý jeden film s Harrym Potterem, na obrazovkách si na něm vylámal zuby například i Sex ve městě. V něm na tuto skutečnost v jednom díle dokonce poukázala jedna z hlavních postav, když se kamarádek ptala: „Jak je možné, že se my, čtyři takhle chytré ženy, nedokážeme bavit o ničem jiném než o svých přítelích? Vždyť jsme jak banda pipin ze základky, jen teď máme kreditky.“ Jistě, i v Chirurzích se ženy baví o mužích, ale krom toho spolu také řeší práci, své vlastní problémy, svá přátelství a vztahy s jinými ženami atd.

Ona tato skutečnost do značné míry souvisí s tím, kolik žen se na přípravě Chirurgů podílí v zákulisí seriálu. Ostatně jde o jeden z mála pořadů, jehož tvůrkyní a výkonnou producentkou je žena (nota bene Afroameričanka). Sama Shonda na toto téma řekla: „Podle mého názoru existuje spousta mužů, kteří ženám umí psát báječné dialogy, jenže ve spoustě případů si své ženské postavy spíše přizpůsobili tomu, aby odpovídaly jejich představám a fantaziím. Nemusí jít nutně o fantazie sexuální, ale píší ty postavy tak, jak by chtěli, aby se ženy chovaly, a ne tak, jaké ženy ve skutečnosti jsou.“

Ženy pro Chirurgy píší scénáře, režírují díly, produkují je (vypisovat se s takovou věcí možná vypadá zvláštně, nicméně vězte, že i takováto „samozřejmost“ je v Hollywoodu naprosto ojedinělá), ale u této zákulisní vyrovnanosti výjimečnost tohoto seriálu nekončí: Shonda diváky (a herce) vždy překvapovala i svým přístupem k postavám. Když například Cristina vyslovila myšlenku, „Chirurgie je můj život. Jsem příliš talentovaná na to, abych s ní skončila,“ spousta lidí byla v šoku. Podle Shondy to ale „bylo jen proto, že to vyslovila žena.“

V případě Callie zase Shonda bořila mýty o tom, jak má taková žena v televizi fyzicky vypadat. V Hollywoodu je oblíbená móda (ultra)štíhlých těl a tak se Sara Ramirez po svém obsazení do seriálu přirozeně obávala, že 1) jí budou její křivky vyčítat a nutit ji, aby se jich zbavila, 2) že se ji budou neustále pokoušet zakrývat, 3) a nebo že z její morbidně morbidní obezity udělají zápletku na několik dílů. To se ale spletla. Jak Sara brzy se smíchem řekla: „Nikdo se mi ani slůvkem nezmínil o tom, že bych byla nějak při těle. Namísto toho po mně chtěli, abych jim zatančila jen ve spodním prádle.“ A diváci tento přístup jedině ocenili. Kromě toho se Callie, ať už díky svému vztahu s Ericou či Arizonou, každoročně stává jednou z mála lesbických postav v hlavním vysílacím čase.

Shonda se díky otevřeným castingům, v nichž se nehledí na věk a rasu uchazečů, také staví velmi demokraticky k najímání hereček z rasových minorit. Jak vysvětlila Linda Lowy, vedoucí chirurgických hereckých konkurzů: „Když jsem do pilotního dílu Chirurgů hledala herce, Shonda postavám ani nedávala příjmení a prostě mi řekla, ať je obsadím tak, aby odrážely svět kolem. Když Chandra Wilson v čekárně viděla Kristin Chenoweth, musela se začít třást strachy, že tu roli nedostane, ale nakonec ji získala právě ona. Říkám vám, ten casting bylo něco nevídaného. Kristin Chenoweth je sice génius – o tom ani v nejmenším nepochybuji – a v té roli by zazářila, ale v momentě, kdy jsme viděli Chandru, přišlo nám, jako by se rozestoupily vody a před námi se rozprostřel lán možností, kam s tou postavou v seriálu zajít.“ Ano, postava Dr. Baileyové byla původně zamýšlena jako útlounká blondýnka s kudrlinkami ve vlasech, ale jakmile na konkurz dorazila Chandra, bylo všem jasné, že její obsazení bude fungovat mnohem lépe.

Chandra se díky roli v Chirurzích dostala ze situace, kdy se až bála chodit na konkurzy, protože věděla, že existovala jen velmi malá pravděpodobnost, že by ji coby Afroameričanku do nějakého projektu najali, ale ani díky jistotě zaměstnání neusnula na vavřínech. Od šesté série měla možnost zrežírovat již sedm dílů tohoto seriálu (6×07, 6×17, 7×05, 8×21, 9×06, 9×17 a 10×02), za což bude Shondě do smrti vděčná: „Chirurgové s Shondou v čele mi poskytli možnost několikrát usednout na režisérskou sesli, což mě ani v nejdivočejších snech nenapadlo, že bych si kdy mimo divadlo mohla vyzkoušet. Kdybych se nyní chtěla ucházet o nějaké jiné zaměstnání, můžu se ohánět profesním životopisem se spoustou úspěchů před i za kamerou.“

A takto bychom mohli pokračovat dál. V žádném jiném seriálu například nenajdete vztah mezi dvěma ženami tak skvěle definovaný a mnohovrstevnatý, jako je ten mezi Mer a Cristinou. Podobně Cristinina příběhová linie s potratem, Arizonina s nevěrou či Aprilina s panenstvím – to jsou všechno zákoutí ženskosti, jež se v televizi buď nezobrazují vůbec, a když už ano, tak na omezeném prostoru a z mužské perspektivy.

Muži mají v seriálu samozřejmě také velmi prominentní roli – ačkoliv to možná z tohoto článku kvůli jeho zaměření není příliš patrné –, obě pohlaví jsou jen co do zastoupení více méně vyrovnaná. O Chirurzích se však i přesto nemluví jako o genderově vyváženém pořadu, ale mnohem častěji jako o pořadu pro ženy. Proč tomu tak je? Jestliže se dá většina televizní tvorby definovat v extrémně maskulinních termínech, jestliže je většina seriálů od mužů, o mužích a pro muže (a ženy se na ně dívají částečně i jen proto, že v televizi a kinech toho moc jiného není), tak se není čemu divit, že seriál, který je co do zastoupení a zobrazení pohlaví férový, připadá většině lidí tolik vzdálený onomu hypermaskulinnímu ideálu. On je, a vůbec to není špatná věc!

————————–

Jak se k této problematice stavíte vy? Vytáčí vás, že jsou ženy v těch největších hollywoodských trhácích vždy jen okrajovými postavami? Překvapilo vás v článku něco? Podělte se o svůj názor a napište nám dolů do komentářů. A pokud se vám článek líbil, dejte o něm vědět i svým přátelům 🙂

————————–

Související články:

Oscaři 2014: Proč jsou už teď výherci jasní

O obsazení nových Hvězdných válek aneb Přichází do Hollywoodu změna?

(Ne)Vážně o váze a jedné scéně ze seriálu Louie

Emma Watson, proslov v OSN

Hollywood vs. těhotné herečky

Kam se poděly všechny kamarádky?

————————–

————————–

————————–

Tento text byl původně vydán na stránkách www.greys-anatomy.cz.

————————–

Korekce textu: Iq.tique

————————–

Zdroje

http://www.beyondchron.org/articles/Hollywood_s_Female_Problem_10855.html

http://blogs.indiewire.com/womenandhollywood/cross-post-13-myths-hollywood-uses-to-hide-discrimination-against-women-directors

http://www.usatoday.com/story/life/people/2013/12/17/hollywood-turns-a-blind-eye-to-black-women-in-film-tv/3443751/

http://www.nyfa.edu/film-school-blog/gender-inequality-in-film/

http://www.theguardian.com/lifeandstyle/2013/dec/01/hollywood-women-inequality-film-industry

http://www.smh.com.au/lifestyle/celebrity/hollywood-learns-to-love-smart-women-20131217-2zi3m.html

http://feministfist.wordpress.com/tag/greys-anatomy-2/

http://articles.chicagotribune.com/2005-10-02/news/0510020359_1_meredith-grey-cristina-yang-shonda-rhimes

http://en.wikipedia.org/wiki/Bechdel_test

Miss Representation, 2011

http://variety.com/2014/biz/news/the-top-10-grossing-films-of-2013-directed-by-women-is-a-sad-sad-list-1201021712/?_r=true

Pages: 1 2