Kyle Anderson, „Jsem muž a chtěl bych vidět film o superhrdince“

První Spider-Man, první Nolanův Batman a první X-Meni novodobou vlnu komiksových filmů odstartovali, Temný rytíř a první Avengeři se dotkli pomyslného vrcholu a nyní se Hollywood snaží na této komiksové superhrdinské vlně dojet, jak nejdál to jen půjde. Jistě, komiksové filmy se točily i v desetiletích před úvodní pěticí – člověka napadají série snímků o Supermanovi a Batmanovi, Daredevil, Blade, Spawn, Vrána apod. –, ale u těch šlo o ojedinělé případy nízko- až středněrozpočtových výplachů (kromě Vrány, na tu se koukněte), které se nedají považovat za všeobecný trend.

V současné záplavě vysokorozpočtových komiksáren však jeden druh filmů velmi okatě schází: Kam se poděly všechny superhrdinky? Ačkoliv nám v posledních letech byla představena například Černá vdova a Scarlet Witch v marvelovském komiksovém světě, Kočičí žena ve třetím Nolanově Temném rytíři, Sue Storm ve Fantastické čtyřce či pár superhrdinek v X-Menech, ani jedna z těchto postav se nedočkala vlastního filmu. Místo toho všechny jen tak přicmrndávaly svým (bělošským) pánským kolegům v jejich bezpočetných sólovkách.

Kdo by nyní chtěl zmínit Marvel’s Agent Carter nebo chystané seriály Supergirl či Jessica Jones, klidně může. Je ale potřeba uvědomit si dvě věci: 1) Ve všech případech jde o projekty televizní, tedy projekty v hollywoodské hierarchii podřízené filmu, u nichž jsou nižší sázky a nižší rizika. Televize je v USA pro všechny možné druhy lidí všeobecně mnohem přívětivějším prostředím než film, byť/protože se jí nedostává tolik pozornosti ve světových médiích. A 2) všechny tři seriály nasadily americké televizní stanice teprve poté, co vyčerpaly nejznámější mužské superhrdiny v pořadech Smallville, The Flash, Arrow, Gotham, Constantine nebo nejnověji v seriálu Daredevil.

Vraťme se ale do světa filmu, kde důvod této nevyváženosti poodhaluje Kyle Anderson, a to ve svém článku ze serveru The Nerdist. Jistě, filmů se superhrdinkami se pár natočilo – a Anderson je všechny zmiňuje –, ale všechny patří právě do toho období před novodobou komiksovou renesancí. Kromě toho šlo bez výhrady o přepálené filmové zrůdnosti, které si vysloužily výsměch u kritiky i diváků, které na sebe příliš nevydělaly a na které se brzy po premiéře právem zapomnělo (tak jako se zapomnělo na Hulka od Anga Leeho, Green Lanterna, první dva (tři? čtyři?) filmy s Fantastickou čtyřkou, oba Wolveriny, již zmíněného Daredevila, oba Ghost Ridery s Nicholasem Cagem atd. atd.).

Problém je, že i kdyby se Hollywoodu nevyvedly komiksových filmů s hlavním mužským hrdinou třeba desítky, nic by to neznamenalo a jelo by se dál. Relativní neúspěch toho páru filmů s ženskou hrdinkou však zapříčinil, že od těchto postav dávají studia již dlouhé roky ruce pryč a jejich sólovým filmům prostě nedávají zelenou. Konkrétně jedním z těchto viníků byl hlavní šéf studia Marvel Ike Pearlmutter. Ten se při pohledu na nízké výdělky dávných ženských superhrdinských filmů natolik obával finančních ztrát, že dlouhá léta blokoval sólovku Černé vdovy, a to navzdory hlasitému dožadování fanoušků, že by o tento film opravdu stáli. Naštěstí si jeho podřízený (a současně vedoucí architekt marvelovského filmového světa) Kevin Feige postupem času vydobil tak pevné postavení (a druzí Avengeři byli pro studio takovým zklamáním), že studio Disney nechalo marvelovskou divizi restrukturalizovat a hlavoun Feige se nyní bude místo Pearlmuttera zpovídat výrazně pokrokovějšímu Alanu Hornovi.

Čas tato změna ovšem již nevrátí. A zrovna u té Černé vdovy (nebo Kočičí ženy s Anne Hathaway a chystané Wonder Woman, která se i v tom Batmanovi vs. Supermanovi jen mihne), to obzvlášť zamrzí. Ano, pár filmů s hrdinkami se chystá, ale opravdu jen pár, a navíc je dost dobře možné, že až dorazí do kin, pro celý žánr již bude pozdě.

—————-

—————-

„Hrát Sue Storm jsem si nesmírně užila. Uvědomuji si totiž, že superhrdinek je na plátně jen hrstička. Když už jsme ale u toho – a teď se budu trochu opakovat –, samotný fakt, že jsem v tom filmu byla v podstatě jediná žena, nebyl ničím výjimečný. U většiny filmových produkcí je mnohem méně příležitostí pro ženy než pro muže. Nicméně tenhle problém se týká Hollywoodu jako celku, ne jen superhrdinských filmů. Doufám, že se situace bude nadále měnit k lepšímu.“

— Kate Mara, z rozhovoru pro HuffPost Live

—————-

Už nějakou dobu se mluví o nejrůznějších důvodech, proč se studio Marvel tolik bojí odklepnout superhrdinský film s ženskou hlavní postavou. V marvelovských komiksech existuje celá řada úžasných superhrdinek a alespoň jedna z nich by byla skvělou ústřední postavou nějakého filmu. Tahle úvaha vlastně ani není kdovíjak novodobá: Už desítky let se veřejně debatuje o tom, proč se studia DC a Warner Bros. tolik zdráhají věnovat postavě Wonder Woman vlastní snímek, nota bene když je právě ona vedle Batmana a Supermana třetím dílkem svaté trojice těch nejvýznamnějších postav tohoto komiksového vesmíru. Pak jsem také zaregistroval jeden článek na stránce io9, ve kterém se citovalo z rozhovoru pro Spinoff Online, v němž scenárista David Hayter hovořil o tom, že se ještě před prvním Iron-Manem málem natočil film s Černou vdovou. Zdůrazňuji slovo „málem“.

Hayter stojí za prvními X-Meny, podílel se i na psaní jejich druhého pokračování a v onom rozhovoru mluví i o nakonec nevyužitém scénáři k Černé vdově: „Zrovna když jsem dokončoval úpravy poslední verze scénáře, v kinech vyšlo několik akčních filmů s ženskými hrdinkami. Měli jsme tu Tomb Raidera, Kill Billa, kteří u diváků oba zabrali. Ale kromě nich byly do kin nasazeny i filmy BloodRayne, Ultraviolet a Aeon Flux. Obzvlášť Aeon Flux měl mizerné výdělky za otevírací víkend. Tři dny po jeho premiéře mi proto volali ze studia se slovy, ‚Myslíme, že na ten váš film ještě není správný čas.‘ V rámci přesycení trhu ženskými akčními filmy jsem jejich závěr přijal, ale stejně to bylo strašně nepříjemné.“

Jak ve článku na io9 píše jeho autorka Lauren Davis, „To jako skutečně stačí, aby jeden akční film s ženou v hlavní roli neuspěl v kinech, a hned se to připíše ‚přesycení trhu‘ – a ne tomu, že Aeon Flux stál za bačkoru?“

Já si dovolím udělat krok ještě o něco dál. Opravdu se nám zdá přijatelné, že šéfům studií připadalo pět (ano, celých PĚT) ženských akčních filmů do roka jako příliš vysoké číslo? V porovnání s těmi miliardami testosteronem přetékajících akčňáků, které Hollywood vypouští do světa každých deset vteřin? A co když si k tomu vezmete, že to samé léto šly do kin hned dva snímky, v nichž měl do planety Země narazit nějaký zatoulaný asteroid? Tohle se také klidně mohlo vykládat tak, že se tím přesycuje trh s apokalyptickými filmy, ale nikdo to nedělal.

Studia se v první řadě obávají, že jim na superhrdinské a akční filmy s ženami v hlavních rolích nebudou chodit chlapci a muži ve věku od 13 do 49 let, což je ovšem lež, jako když tiskne. Já sám jsem muž, který se pohodlně vejde do oné věkové kategorie, a nejenom že bych se bez problému šel podívat na dobrý film natočený na motivy kterékoliv z tuctů komiksových superhrdinek, ale dokonce se na něj podívat chci! Chci, aby jich Hollywood natočil celou řadu. A proč? Protože skvělé postavy jsou skvělé bez ohledu na to, co mají mezi nohama.

Schválně ale píšu „dobrý film“, protože, jak Davis správně podotýká, velká část těch dřívějších byla, ruku na srdce, naprosto příšerná. Supergirl, Elektra, Catwoman i ten již zmiňovaný Aeon Flux byly všechno z uzoufání špatné, tragické a hloupé filmy. Byla to však chyba těch postav, hereček, které je ztvárňovaly, nebo scenáristů a režisérů? Postavy za to nemohly, to vám říkám rovnou, a ve většině případů za to nemohly ani najaté herečky. Pes je zakopaný v tom, že zodpovědní lidé za kamerou mají z nějakého pošahaného důvodu pocit, že jestliže mají ženské superhrdinské filmy fungovat, musí být strašně přepálené a kýčovité. Muži by totiž žádný akční film nemohli brát vážně, pokud by v hlavní roli byla žena, není-liž pravda? To je přece naprosto absurdní představa! Ha ha ha ha ha ha ha!

Žijeme ve světě, kde se superhrdinské filmy berou tak vážně, že je lidé nezřídka vyzdvihují jako jedny z nejlepších, co se za celý rok natočily, ale na sólové snímky s Wonder Woman, Černou vdovou nebo třeba Captain Marvel, které by natočili schopní lidé, kteří vědí, co dělají, musíme čekat jako na smilování Boží? Člověka neuvěřitelně deptá nejenom vědomí toho, že existuje hluboká studnice příběhů, ze které čerpat inspiraci, výborní producenti, scenáristé a režiséři, kteří by s těmi projekty spravedlivě naložili, a nadmíru talentované herečky, které by levou zadní dokázaly utáhnout celý film, ale že existuje i celá armáda diváků, kteří by na takové filmy, pokud by si na nich tvůrci dali záležet, chodili v zástupech třeba i několikrát.

Letos v létě vydělala Lucy, roztodivná a relativně nízkorozpočtová sci-fárna, která ani nebyla adaptovaná z nějaké známé předlohy, po celém světě téměř 400 miliónů dolarů. Opravdu mi chce někdo tvrdit, že by Scarlett Johansson film s Černou vdovou nedokázala utáhnout? Copak nebyla právě ona a její postava jednou z nejlepších částí druhého Kapitána Ameriky? Odpověď zní: „Byla.“ Obzvláště když tuto roli hrála již ve třech filmech a příští rok se objeví ve čtvrtém, takže více než prokázala svou schopnost vcítit se do své postavy a poradit si i s akčními sekvencemi.

Film s Captain Marvel bych ale chtěl vidět více než s jakoukoliv jinou superhrdinkou. Filmové publikum si podle mého názoru zaslouží vidět Carol Danvers na velkém plátně a Marvel, který je v současnosti na vrcholu svých sil, by si s jejím filmem jistě dokázal bez problémů poradit. Jednak je to bez ohledu na pohlaví jedna z nejsilnějších postav v marvelovském komiksovém vesmíru, ale také jde o další hrdinku z vesmíru. Její příběh by tedy mohl vydělat stejné peníze jako podobně zaměření Strážci galaxie. Pokud ji v tom filmu budou oslovovat Captain [Kapitánko], a ne Ms. [Slečno], tak by všechno mělo být připraveno a diváci natěšení. Vždyť je to koneckonců Captain Marvel. To jméno skoro každý zná!

Jiná společnost, podobné vyhlídky: Wonder Woman se má již brzy mihnout v pidiroličce v dalším z mnoha filmů s Batmanem a Supermanem. To jako vážně? Filmový průmysl tuhle postavu historicky tak hrozně zanedbává, že by ho za to měl někdo poslat k soudu. S výjimkou jednoho sedmdesátkového pořadu, nevydařeného (a upřímně příšerného) pilotu z roku 2011 a jednoho animovaného video-filmu se tahle postava nikdy nedočkala vlastní franšízy, kterou by si tolik zasloužila. Jak by se to dalo napravit? Stačí na režijní, producentskou a scenáristickou sesli neposadit trojici chlapáckých dutohlavů, a ta postava bude v dobrých rukou a film na dobré cestě. Je strašná škoda, že ten scénář Josse Whedona nedostal kdysi dávno zelenou, ale on přece nemůže být jediný, kdo by té postavě dokázal či chtěl učinit zadost.

A řeknu ještě jednu věc: Čtenářky komiksů (kterých je navzdory politováníhodně nízkému zastoupení až nepředstavitelně vysoký počet) by si už opravdu zasloužily, aby je Hollywood začal řádně reprezentovat na stříbrném plátně. Ženské postavy jsou v komiksech často kresleny tak, aby se v první řadě zalíbily mužskému oku, ale v posledních letech je stále více píší muži a ženy, kteří se takové zobrazování snaží překonat a kterým jde hlavně o to, aby byly jejich postavy emocionálně a intelektuálně zajímavé. Natasha Romanoff se ostatně dokáže mračit, dumat a utápět v pochybách stejně jako Tony Stark, a každý čtenář, který tyto postavy zná, to moc dobře ví. Bylo by tedy fajn, kdybychom se mohli také podívat na nějaký ženský superhrdinský film, z něhož by se člověku nezvedal žaludek. Jestliže ale žijeme ve světě, kde počet žen pracujících u filmu a televize za kamerou klesá, místo aby stoupal, tak se možná opravdu více vyplatí podbízet se pouze mužům, a na divačky házet bobek – jde o hloupou, zbabělou a otravnou jistotu.

Abych to tedy nějak shrnul: Antman mě absolutně nezajímá a představa dalšího filmu s Batmanem a Supermanem mi přijde nezáživná. Proč bych se šel znovu podívat na něco, co jsem v podstatě již několikrát viděl, když na zadaptování čeká tolik úžasných jiných postav, kterým se však kvůli jejich pohlaví všichni vyhýbají obloukem? Jdi do rizika, Hollywoode, a dej superhrdinkám šanci. Když to párkrát uděláš, uvidíš, že už tomu ani nebudeš muset říkat „riziko“.

—————

Korekce: Lucifrid

—————