HLOD 52 ← → HLOD 54

HLOD 53 – 11. 1. 2017 – Vzhledem ke čtveřici herců oživených počítačem pro potřeby odvyprávění příběhu Star Wars: Rogue One by mě velmi zajímalo, jakým směrem se bude dál vyvíjet současná kinematografie – jestli bude vůbec potřeba hledat a najímat stále nové herce, nebo jestli si studia časem vystačí s armádou počítačů, v nichž budou animovat staré známé tváře. O co jde? Nevím, jestli jste Rogue One viděli, ale ti z vás, kdo ano, si určitě všimli, že ve filmu vystupují čtyři postavy z Epizody IV, tedy z toho filmu z roku 1977: Generál Tarkin, princezna Leia a dva letci… z takových těch vesmírných letadýlek… Fajn, tak doteď nevím, jak se jim říká. Sežerte mě. Vtip spočívá v tom, že všechny tyhle postavy vypadají stejně jako před čtyřiceti lety a „hrají“ je ti samí herci, ačkoliv Peter Cushing zemřel v roce 1994, Carrie Fisher pochopitelně zestárla a ti dva letci… nikoho nezajímají.

Jak je to možné? Pouze díky vizuálním mágům z trikového studia ILM. Ti mají ve své knihovně množství vydaných i nevydaných filmových pásek se všemi těmito herci – záběry jejich těl a hlav ze všech možných úhlů, jak provádí všelijaké pohyby, gesta a grimasy –, které dokázali naskenovat do počítače, vytvořit z nich 3D model a jím pak osadit živé herce, kteří byli přítomní na place Rogue One. 3D model se ve finále naanimoval, rozpohyboval a voilá, na plátně jakoby účinkují verze postav zpřed čtyřiceti let.

Photo by Derek, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Kdo by si podle mediálního humbuku vyvolaného obzvláště „oživením“ Petera Cushinga myslel, že jde ze strany Hollywoodu o něco novátorského, nenechte se mást marketingem. Filmový průmysl omlazuje a oživuje herce už dlouhá léta. V Superman se vrací využil režisér Bryan Singer filmových klipů dávno zemřelého Marlona Brandona a „obsadil“ ho do role biologického otce ústředního hrdiny. Ve Star Wars: Epizodě VII využil režisér JJ Abrams kus repliky Aleca Guinesse, kterou pronesl v jednom z filmů původní trilogie. V Gladiátorovi bylo třeba naanimovat podobným způsobem jako u Rogue One několik scén s Oliverem Reedem, protože herec zemřel před koncem natáčení a nestihl vše dotočit. Stejně se postupovalo i v případě Rychle a zběsile 7 a několika scén s Paulem Walkerem – co před smrtí nestačil dotočit on, za něj dodělal bratr, na jehož obličej se v postprodukci „navlékl“ obličej Paula vytažený z několika jeho předešlých filmů a přechroustaný počítačem. Nebo v několika epizodách seriálu Westworld tvůrci podobným způsobem omladili Antonyho Hopkinse. Ve třetích X-Menech nebo druhých Avengerech  byly Patricku Stewartovi, Ianu McKellenovi a Robertu Downeymu Jr. počítačem vyhlazeny vrásky; v Benjaminu Buttonovi byl Brad Pitt pro jistotu animovaný celý; a na koncertech Tupaca nebo Michaela Jacksona z posledních let se užívaly hologramy. No prostě… showbusiness se snaží omlazovat, oživovat a vydělávat, kde se jen dá.

Teď je jen otázka, 1) nakolik je takové počínání morální a etické, 2) jestli to vůbec vypadá dobře, a 3) jestli o něco takového lidé mají zájem. Pojďme se nad těmito otázkami zamyslet v souvislosti s úmrtím Carrie Fisher, která sice stihla natočit všechny své scény v Epizodě VIII, ale v Epizodě IX, která ještě ani nemá hotový scénář, měla mít podstatně větší roli, a tu již zaživa neodehraje. O tom, že by se v Epizodě IX celý „její“ herecký výkon prostě naanimoval, se začalo mluvit ještě v ten samý den, kdy lidé smutnili nad zprávou o její smrti, jenže… 1) Pokud by její rodina k takovému počínání dala svolení, bylo by to možná i etické, a filmaři by navíc měli možnost dokončit příběhový oblouk postavy a diváci zase příležitost se s Leiou řádně rozloučit. Ale co kdyby studio chtělo postavu dále využívat v dalších a dalších dílech? I kdyby rodina souhlasila (protože prachy), bylo by to v pořádku? Podle mě moc ne. 2) I kdyby Leiu v Epizodě IX animovali třeba celý rok, stále by jim padala do „tajemného valu“ – kam jim ostatně spadla už v Rogue One a kam spadly všechny výše zmíněné postavy ve všech výše vypsaných filmech a seriálech. Takže by to ani nevypadalo dobře. A 3) jelikož jsou si sami diváci velmi dobře vědomi obou těchto bodů, nikdo animovanou Leiu vidět nechce. Sami fanoušci by rádi, aby se filmaři s postavou řádně rozloučili, ale pak ji už nechali být, nechali ji odejít. Na plastikovou napodobeninu se nikdo dívat nechce.

A za mě je to tak dobře. Doanimovat herecký výkon je fajn metoda v případě, že se někdy něco semele, ale využívat téhle metody nad tento rámec by byla nebetyčná nabubřelost. Snad tedy hollywoodští bossové znají legendu o Ikarovi a nebudou pokoušet štěstí.