HLOD 50 ← → HLOD 52

HLOD 51 – 27. 12. 2016 – Před několika minutami se médii začala šířit zpráva o neblahé smrti Carrie Fisher. I mě tahle zpráva zarmoutila, protože jsem ji měl rád ve spoustě jejích filmů od Hvězdných válek až po Maps to the Stars, ale o tom v dnešním hlodu psát nechci. Ne, dnešní hold se týká jedné odnože filmové žurnalistiky, jednoho velmi konkrétního druhu článků, o jejichž existenci diváci a čtenáři nejspíše tuší, ale asi o ní příliš často nepřemýšlí. Dnes si budeme povídat o morbidnosti hereckých eulogií.

Photo by Superde1uxe, Flickr, CC BY 2.0

Ne že by na článcích, které mapují a oslavují život a kariéru právě zemřelých osobností (nejen) filmového a televizního světa, bylo samo o sobě něco špatného, ale určitě vás někdy muselo napadnout, jak jen je možné, že si sotva pár minut po zveřejnění informace o skonu nějaké celebrity můžete číst mnohastránkový elaborát o jejich osobním růstu a přínosu světové kinematografii. No, jak je to možné? Prostě tak, že text takového článku byl připraven už roky dopředu. Pouze se průběžně aktualizoval a v den úmrtí se do něj připsala hrstka posledních detailů. V reálu to tedy znamená, že mají všechny velké publikace „do zálohy“ připravené úmrtní oznámení stovek herců, hereček, režisérů a dalších umělců, kteří před sebou ještě mají roky, možná i desetiletí života.

Ta oznámení už jsou ale napsaná, protože štěstí přeje připraveným. V tomhle případě se za „štěstí“ samozřejmě považují peníze. V novinářském průmyslu to totiž funguje tak, že kdo vydá článek nebo video s určitým názvem nebo o určitém tématu jako první, ten se bude lidem díky nastavení internetových algoritmů zobrazovat ve vyhledávači nejdříve / na prvním místě. A kdo se jim zobrazí na prvním místě, na toho nejspíše kliknou, ergo jejich stránky budou mít největší traffic, ergo nejvíce vydělají na reklamě. Návštěvníci pak nejspíš budou chtít tuhle žhavou novinku osdílet na sociálních médiích, aby mohli být první z jejich okruhu přátel, kdo o „tom“ vědí a kdo mohou vyjádřit elektronickou soustrast. Což pro stránky znamená ještě větší traffic a ještě vyšší výnosy z reklamy. Víte, jak se říká, že sex prodává? Smrt taky.

Ta oznámení jsou každopádně napsaná a jen čekají, až se budou moci použít… A právě to mi přijde morbidní. Jestli vám ne, prozradím vám ještě jednu maličkost. I dnešní hlod byl – stejně jako všechny Carrieiny eulogie – napsán měsíce dopředu. Dnes jsem ho akorát vzal, upravil jsem a doplnil pasáže, které jsem vám pro názornost podtrhnul, a hned jsem ho publikoval. Ten hlod byl dávno napsaný a já jen čekal, až v ten správný čas umře někdo dostatečně známý na to, aby se mi vyplatilo ho publikovat. Tak co? Už se vám dělá trochu nevolno? Protože já si nejspíš budu muset odskočit.