HLOD 10 ← → HLOD 12

„Z dinosaurů už čelist nikomu dávno nepadá. Ještě před dvaceti lety považovali lidé chov vyhynulých živočišných druhů za učiněný zázrak, zato dnes se děti dívají na stegosaury stejně znuděně jako na slony v zoo. To ale neznamená, že by vývoj nových druhů jakkoliv zaostával. Spotřebitelé je jen chtějí větší, hlasitější a s více zuby.“

—————

„Tohle tričko z Jurského parku? Ne, jasně, že mi přijde trochu necitlivé. Zemřelo tam několik lidí, a vůbec to byla strašná tragédie… Ale ten první park byl fakt parádní. Dodnes k němu mám ohromnou úctu. Tehdy ani nepotřebovali žádné genetické hybridy. Vystačili si s obyčejnými, skutečnými dinosaury.“

—————

„V Jurském světě není přírodního vůbec nic. Mezery v dinosauřím genomu jsme od samého počátku vyplňovali pomocí DNA jiných zvířat. Ostatně kdyby měli naši dinosauři DNA zcela čistou, spousta z nich by si vůbec nebyla podobná. Realitu po nás ale nikdy nikdo nechtěl. Všichni se jen dožadovali více zubů.“

(Jurský svět, 2015, scénář Amanda Silver, Rick Jaffa, Colin Trevorrow & Derek Connolly)

HLOD 11 – 26. 6. 2015 – U Jurského světa jsem si všiml několika věcí: 1) Scenáristé se příliš nepředřeli, protože tento film je strukturou i postavami do určité míry karbonovou kopií prvního filmu. 2) Jiných než bělošských postav je tu jako šafránu, všechny jsou vedlejší, a snědé postavy jsou ve shodě s hororovými klišé zároveň zpravidla prvními dinosauřími sousty. 3) Ve filmu jsou všehovšudy dvě „hlavní“ „ženské“ postavy, z nichž ta jedna je stereotypicky nesympatická, upracovaná profesionálka, která nemá kvůli svému zaměstnání čas na rodinu, a ta druhá je běsnící a krvelačná samička Indomina Rexe. *vložte pre-menstruační humor zde* Chris Pratt by se musel hodně snažit, aby v takovéhle konkurenci nevypadal jako totální bourák…

Nejvíce mě však zaujalo to, co si sám vysvětluji jako opakovanou snahu tvůrců ospravedlnit nejrůznějšími meta-narážkami nedostatky snímku. Schválně se podívejte nahoru na ty tři repliky, které během filmu pronesou různé postavy:

– Nepřijde vám, že se tou první Jurský svět v podstatě pokouší odůvodnit přítomnost Indomina Rexe –  geneticky vyšlechtěného dinosaura, který diváky nijak zvlášť neoslnil, protože to byl prostě jen rádoby cool stroj na zabíjení, „a T-Rex byl stejně lepší“?

– Druhá replika by slovem „skutečný“ zase mohla ospravedlňovat fakt, že zatímco Steven Spielberg si v Jurském parku hodně pohrával se skutečnými maketami a realistickými loutkami, drtivá většina dinosaurů v Jurském světě je generovaná v počítači. A ve spoustě záběrů to ani zdaleka nevypadá dobře. Jenže počítačem generovaní dinouši se do ekonomicky lákavějšího 3Dčka konvertují mnohem snadněji než přímo na kameru zachycené loutky. Takže když vezmeme v úvahu, že více než polovina ze současné miliardy vydělaných dolarů pochází právě z 3D projekcí, začne toto rozhodnutí dávat – nikoliv umělecký, ale finanční – smysl.

– A v té třetí se tvůrci zase mohou do jisté míry zbavovat zodpovědnosti za to, že jejich dinosauři nejsou opeření, a že někteří z nich proporčně neodpovídají fosilním nálezům. Například zrovna ti velociraptoři by měli být mnohem menší a měli by mít peří. No jo, jenže kdyby byli zobrazeni takhle, tak by chudák Chris Pratt vypadal zrovna v té motorkové scéně, jako by si odskočil z letního dinosauřího blockbusteru na plac Slepičího úletu.

Podobné meta-repliky (tedy průpovědi, které si jsou vědomé sebe samotných, případně médií, v nichž jsou použité – průpovědi, které slouží jako komentáře sebe samých) se používají relativně často. Série Vřískot je na nich ostatně vystavěná úplně celá. V případě Jurského světa mě však tyto repliky štvaly stejným způsobem jako tahle ze čtvrtých Transformerů: „Filmy dneska sou největší zlo. Akorát samý pokračování a předělávky. Totální sračky.“ Ano, tahle promluva má asi něco do sebe, ale osobně se nedokážu přenést přes to, že je pronesena ve filmu, který přesně odpovídá popisu, který s takovou vervou zavrhuje. Jinými slovy, film podle mě nemůže plivat na vlastní nedokonalosti, a myslet si, že když na ně sám upozorní, tak mu je pak nikdo nebude moci předhazovat. Transformeři nám klidně mohli říct, že si jsou vědomi, že pokračování a předělávky jsou zlo. To ovšem nic nemění na faktu, že jsou sami pokračováním, a tedy že nesou tu samou vinu.

A co se Jurského světa týče? Těší mě, že si jsou tvůrci vědomi toho, že v jednoduchosti je krása, a tedy že samotná myšlenka Indomina Rexe je prostě přitažená za vlasy. Jsem rád, že vědí, že by jejich dinosauři měli vypadat jinak, a že kdyby nebyli celí animovaní, nejspíše by i vypadali lépe. Ale co je mi to platné, když se pak musím na všechny ty chyby a nedokonalosti, za které se omlouvají, beztak dívat? Když už to udělali takhle, měli by si za svými rozhodnutími stát, ne se za ně permanentně omlouvat. Sebemrskače nikdo nemá rád!

———————

———————