Překlady
Phil Klay, „Zpátky do boje“

Photo © Nakladatelství Plus, Albatros Media, Ilustrace David Švejda
Příští pondělí – tedy 19. 9. 2016 – vychází v albatrosovském nakladatelství Plus kniha Zpátky do boje od amerického spisovatele Phila Klaye, která je hned z několika důvodů výjimečná. Jednak jde o skvěle napsaný soubor dvanácti drsných povídek z prostředí americké invaze do Iráku rozebírající její dopad na psychiku vojáků a na místní obyvatelstvo. Také jde o knihu, která za svůj syrový realismus – sám autor je bývalý mariňák, takže při psaní čerpal z vlastních zkušeností – získala v roce 2014 americkou Národní knižní cenu v kategorii beletrie a cenu Johna Leonarda za nejlepší prvotinu. A v neposlední řadě tahle kniha vybočuje z řady ostatních děl tím, že za jejím překladem stojí moje maličkost.
Pokud by vás tedy zajímalo, jak invaze probíhala, co se vojákům honilo hlavou, jak to s nimi dopadalo po návratu domů a jaký vliv měla celá akce na ně i na místní obyvatele; pokud se vám nepříčí surový expresivní jazyk a realistické detaily, ze kterých člověku leckdy leze mráz po zádech; a pokud hledáte nějaké chytlavé čtení, které kombinuje drsnou akci se skvělou psychologickou propracovaností postav, dovolte mi uvést vám tu pár ukázek a zkusit vás ke knize nalákat. Pokud by se vám líbily, pár dalších najdete na oficiálních stránkách nakladatelství.
Kinga Tóth, básně

Photo © Kinga Tóth
Díky pravidelné účasti na přípravách Pražského mikrofestivalu jsem každý rok ve styku se současnou světovou experimentální poezií. A pokud si vybavíte básně Jamese Cumminse, které byly před dávnou dobou na Jumpspaceu publikovány, rád tyto stránky využívám k tomu, abych se o nějaké ty překlady básní podělil. Většina z nás na něco takového ostatně asi jen tak nenarazí. Nyní tedy nastala ta pravá chvíle, abych zde představil maďarskou básnířku Kingu Tóth.
Kinga se kromě psaní básní věnuje i filologii, dále pracuje jako komunikační specialistka, redaktorka uměleckého časopisu Palócföld, lektorka německého jazyka a literatury, působí jako jedna z vedoucích členek Asociace mladých spisovatelů Józsefa Attily a vedoucí skupiny Tóth Kína Hegyfalu. V první řadě se však věnuje (zvukovému) básnictví a ilustracím. Obzvláště její vizuální poezie na sebe upoutala značnou pozornost publikací v literárních časopisech a na internetových portálech, z nichž za zmínku stojí Palócföld, Argus či Irodalmi Jelen. Její díla byla uvedena v Maďarsku i u nás, například na výstavách v Tat Gallery, Hall of Fine Art, Bejárat Galéria, na festivalu Sziget nebo na mezinárodních uměleckých projektech v Havířově a Štýrském Hradci.
John Corvino, „Co je morálně špatného na homosexualitě“
Kdykoliv člověk na internetu narazí na nějaký článek nebo video s LGBT tematikou, může si být jistý, že na něj v sekci komentářů vykoukne důvěrně známá směsice negativních reakcí (ony jsou samozřejmě i samotné obsahy článků leckdy dost výživné). Jde o dokola se opakující výtky o nepřirozenosti, škodlivosti a exhibicionismu, čas od času smíchané s ostrými, zesměšňujícími či umenšujícími nadávkami a spekulacemi o morální pokleslosti, úchylkách a nebezpečí pro děti, rodinu a společnost celkově. Příchuť náboženství tyto komentáře v našich internetových končinách zpravidla nemívají, ale občas se objeví i ty. Je to stále to samé, dokolečka dokola, a lidem už se o těchto věcech nechce debatovat. Jedni jsou pro, druzí proti, a pokud někdo není opravdu hodně motivovaný nebo nemá osobní želízko v ohni, nechce se mu v komentářích přít s anonymy a dokola se mlátit po hlavě stále stejnými argumenty. Beztak to vždycky skončí stejně. Jenže tohle je škoda.