Photo by Alexander Justice, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

No, tak je tu máme zase. Opět. Znova. Zabte mě. Předem upozorňuju, že rozvolněná syntax a uvolněnej přístup k pravidlům pravopisu maj záměrně odrážet to, jak moc jsou mi letošní Oscaři volný. Na příští rok si chystám velký expozé o tom, jak fungujou oscarový kampaně, aby už nikdy nikoho nemohlo napadnout, že by v týhle frašce šlo o kvalitu filmovýho díla nebo že by se nezávisle hodnotily jakýkoliv objektivní skutečnosti. Letošní Oscaři, stejně jako všechny ostatní ročníky všech ostatních cen, jsou uplacenou šarádou, ve který se milionáři plácaj po zádech za výkony i nevýkony ve filmech, který nikdo neviděl a nebejt uplacený nominovaný na nějakou tu zlatou cetku, tak by se na ně nikdo ani nekouknul. On je ale vlastně nikdo vidět nemusel a nemusí, protože o to tady nejde. Jde o srdceryvný příběhy tvůrců, který se za velký prachy nakecaj oscarovejm komisím. O možnost sešlejch oscarovejch akademiků nechat si lézt do zadku od známejch hvězd a zavzpomínat na časy, kdy na nich samotnejch ještě záleželo. Oscaři jsou nablyštěný hollywoodský pozlátko. Interní večírek milionářský smetánky.

Celý příspěvek →

Režiséři ztrácejí kontrolu

Už v článku o filmové katastrofě jménem Fantastická čtyřka jsme si říkali, že hollywoodská studia v posledních letech sází stranou režisérů na jednu novou metodu najímání: Do režisérských seslí chystaných velkofilmů posazují blockbusterově nezkušené filmaře, kteří na ně udělali dojem svou prací na nějakém nízkorozpočtovém nebo ještě lépe nezávislém filmu.

Movies 2016 from Nikita Malko on Vimeo.

Celý příspěvek →

Čína vystrkuje drápky II/II

„Čína“, Photo by Steve Webel, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Čínských společností, které spolupracují s Hollywoodem, je v současnosti již poměrně dost. Bona Film Group pomáhala dávat dohromady Marťana; DMG se podílelo na přípravě Loopera (a mimochodem právě tahle společnost si vydupala změnu Paříže na Šanghaj); Alibaba Pictures Group se zavázala v průběhu následujících tří let investovat v Hollywoodu 7,2 miliardy dolarů s cílem „přenést Hollywood do Číny“ a za tímto účelem již například odkoupila majoritní podíl akcií v distribuční společnosti Amblin, za níž stojí Steven Spielberg; Perfect World Pictures podepsalo půlmiliardovou koprodukční smlouvu se studiem Universal Pictures, v jejímž rámci bude v následujících pár letech  spolufinancovat a distribuovat na čínském trhu padesát hollywoodských filmů; a příkladů by se našel ještě nespočet. Zdaleka největším čínským investorem v domově amerického filmového průmyslu je ale Wanda Group – sto třiceti tisícihlavá čínská megakorporace vedená Jianlinem Wangem.

Celý příspěvek →

Čína vystrkuje drápky I/II

„Čína“, Photo by Steve Webel, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

V článku o tom, co nám přinesl rok 2015, jsme si v souvislosti s Čínou především psali, že tam, „žije přes miliardu lidí, a protože se tamnímu režimu nejspíš zalíbilo, jak se dá filmovou tvorbou lehce a nenápadně manipulovat masami, každý den se tam otevřou desítky nových kin [24, abychom byli přesní]. Ještě před pár lety byla Čína pro USA prostě jen jedním ze zahraničních trhů, zato dnes jde o druhý největší filmový trh na světě. A podle nejnovějších projekcí by se již v roce 2017 mohla vydrápat na první příčku [některé odhady jsou umírněnější a počítají s rokem 2018]. Americká studia mají z tamějších výdělků sice jen nějakých 20 % – když je dobrý den –, ale každý dolar dobrý. […] Není tedy divu, že se studia začala velmi snažit o to, aby se jejich filmy Číně líbily, a země je vpustila do svých kin (což se dělá třeba tak, že studia financují natáčené filmy v koprodukci s čínskými společnostmi). V roce 2016 nás tedy v návaznosti na celosvětový vývoj diváctva čeká ještě více asijských lokací, pozitivních čínských a jiných asijských postav atd.“

Celý příspěvek →

Diváci unavení pokračováními

Photo by Guiseppe Zeta, Flickr, CC BY 2.0

V návaznosti na minulou část, kde jsme si povídali o velkofilmech a o tom, kdo na ně chodí nebo nechodí, je třeba dodat, že už ani ti mladí nejeví pořádně zájem o ty staré známé značky, o nekonečná pokračování dělaná bez rozmyslu, o neustálé přetáčení těch samých příběhů s těmi samými postavami. Je to sice ohromně podezřelé, ale oni i ti teenageři a mladiství kolikrát chtějí od filmů kvalitu a originalitu (alespoň v rámci možností) a nespokojí se jen tak s něčím. Nenechte se totiž mást bombastickými titulky o sedmimiliardových výdělcích studia Disney nebo 11,4miliardovými výdělky Hollywoodu celkově – americká kinematografie neměla moc dobrý rok.

Celý příspěvek →

Zábavu a politiku není radno míchat

Krotitelé duchů, Photo © Columbia Pictures, Falcon

Dvě slova: Krotitelky duchů. Jestli jejich epický neúspěch něco dokázal, tak v první řadě to, že když se hollywoodští tvůrci až příliš horlivě hlásí k nějakému politickému směru, nedělá to dobrotu. V případě Krotitelek to byl feminismus – respektive jeho zvrácená mizandrická forma, která se v poslední době vydává za mainstream. A Krotitelky na něj doplatily. Odehnaly od sebe muže a ta jejich ublíženecká a zároveň štvavá kampaň k sobě ani nedokázala nalákat dostatečné množství žen. Internetový halas, na nějž se studio, herečky i režisér po katastrofálních výdělcích snímku odvolávali, byl jen zástěrka. Krotitelky vsadily vše, co měly, na rozvratnickou formu jednoho politického směru, vystavěly mezi sebou a fanoušky bariéru, a pak se ještě divily, že se přes ni většině diváků nechce lézt.

Celý příspěvek →

Rok se s rokem sešel, 2017ka nám zdárně ubíhá a mě napadlo, že by možná nebylo od věci se ještě trochu poohlédnout za vším, co nám Hollywood nabídl v roce minulém. A jelikož mám pocit, že se retrospektivní článek z loňska nazvaný „Co nás rok 2015 naučil“ minimálně formou docela povedl, říkal jsem si, že bychom si mohli něco podobného zopakovat i letos. Akorát nyní by to mohlo být podstatně delší, obsáhlejší, výživnější; mohlo by to osvětlit spoustu detailů, které jsme doposud jen tak přecházeli, a vysvětlit, co dlouho zůstávalo nevysvětleno. Tak tedy pojďme bez dalších průtahů na věc: Jaké obecné závěry bychom mohli vyvodit o americké kinematografii na základě všeho, co se vloni událo?

Celý příspěvek →

Umělec vs. Dílo, Herec vs. Postava

Když dojde na lámání chleba, dokážu pochopit, když si nějaký divák plete herce s rolí, kterou někde hraje. Jestliže nesledujete žádné rozhovory a toho člověka vídáte jen v té jedné roli v televizi, tak vás to prostě vtáhne do světa daného seriálu nebo filmu a vy jste schopní toho herce vidět jen jako postavu, kterou tam ztvárňuje.

— Maggie A, blog Maggie’s Meanderings

Když už se bavíme o tom, jak lidé reagují na všelijaké hollywoodské skandály, vlastně bychom si mohli položit ještě jednu otázku, na niž jsme nedávno sami narazili: Jak obtížné je rozlišovat mezi hercem a jím ztvárňovanou postavou, mezi charakterem režiséra / scenáristy / autora předlohy a charakterem jeho filmu?

Celý příspěvek →

Hollywoodské skandály

Photo by Caffeinatrix, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Případ Natea Parkera není ani zdaleka prvním, natožpak posledním skandálem, s nímž se musel Hollywood potýkat. A ani způsob, jakým aféra probíhala a jak nakonec dopadla, není v ničem neobvyklý. Hollywoodské hvězdy se se skandály potýkají již od samého počátku americké kinematografie. Občas je ustojí, zatímco jindy je jejich prohřešky položí na lopatky. Pojďme se nyní schválně na pár těchto případů podívat, udělat si v nich trochu pořádek a zamyslet se nad tím, co rozhoduje o tom, jestli skandál dané hvězdě zničí kariéru, nebo ne.

Celý příspěvek →

Parkerova omluva?

Zrození národa, 2016, Photo © Fox Searchlight Pictures

Posledních pár detailů tohoto odporného příběhu sdělil médiím bratr Parkerovy bývalé přítelkyně, jejíž jméno se na přání rodiny z pochopitelných důvodů nikde neuvádělo. A právě na rozhovor s jejím bratrem se v polovině srpna 2016 Nate Parker rozhodl zareagovat vlastním prohlášením. Jen udělal tu osudnou chybu, že ho nejdříve neprojednal se svým týmem. Pasáže, které se lidem obzvláště nelíbily, a které byly později použity proti němu na důkaz toho, že svého činu ani nelituje, vám schválně podtrhnu:

Celý příspěvek →