Únik dat ze studia Sony
PASCAL, RUDIN & JOBS
Jakmile Strážci míru nahráli na internet první balíček dat ukradených z interní počítačové sítě studia Sony, udělala média to první, co je napadlo. Otevřela si pár textových dokumentů, stiskla na klávesnici Ctrl+F a nechala si vyhledat veškeré zmínky o nejznámějších tvářích současného Hollywoodu. Mezi prvními vyhledávanými hesly tedy byla jména Angeliny Jolie, Leonarda DiCapria či Michaela Fassbendera. Mezi všemi těmi daty přeci musela být nějaká špína, ne? A ona skutečně byla. Respektive tam bylo něco, co se jako špína dalo velmi snadno prezentovat. Světová média tak byla najednou ze dne na den zaplněna titulky, podle nichž měla být právě Angelina Jolie „rozmazlený fracek s pouhou špetkou nadání“.
Zaměřit se však pouze na Angelinu a v článcích rozvádět pouze tuto nemilou frázi bylo až příliš snadné. Ona fráze má kontext, velmi zajímavý kontext, velmi podstatný kontext. Ta samotná fráze vlastně není vůbec důležitá. Důležité je prostředí, které ona a všechno kolem ní vytváří; atmosféra v Hollywoodu, která se ze všech těch slov dá vycítit. A abychom o kontextu jen nemluvili, ale také ho měli, uvedeme si zde velmi detailní zákulisní vývoj chystaného filmu Jobs, toho času pod záštitou studia Sony. Uvidíme jeho vzestup, pád, i veškeré třenice, hádky, doprošování a výčitky, které jeho vývoj doprovázely. I takhle se totiž, přátelé, dělá film.
Ústředními hráči zde v první řadě nejsou Angelina, Leonardo či Michael, nýbrž:
Amy Pascal – jedna z vedoucích studia Sony. Pascal je známá jednak bystrostí, citem pro kreativitu a dobrými vztahy s lidmi v byznysu, ale i tím, že se nezdráhá v případě potřeby zbavit i těch nejvýše postavených zaměstnanců. Za více než deset let v čele studia si užila nebývalé úspěchy s první spider-manovskou trilogií i neúspěchy s filmy Po zániku Země a Pád Bílého domu (kdy se jeden z investorů studia Sony Daniel Loeb dokonce dožadoval jejího odvolání).
Scott Rudin – nechvalně známý producent s vlastní producentskou firmou, který je prý v byznysu velké zvíře (obrázek si uděláte sami). Rudin pracoval například na filmech Muži, kteří nenávidí ženy, Moneyball, Diktátor, Kapitán Phillips či Sociální síť. V roce 2012 se stal prvním producentským EGOTem, tzn. získal za nějaké své projekty cenu Emmy, Grammy, Oscara i Tonyho. Rudin měl několik let se studiem Sony smlouvu o spolupráci – kdykoliv se mu dostal do rukou nějaký nový projekt, šel s ním v první řadě za Sony.
Samotná hra, jež probíhala mezi únorem a listopadem 2014, a na níž se svět tak znenadání začal díky crackerům v prosinci dívat, se jmenuje Jobs. Jobs (někdy také uváděný jako Steve Jobs) je životopisný snímek o slavném zakladateli společnosti Apple, jehož scénář napsal Aaron Sorkin (Vzpomínáte si na jeho citát v první části tohoto článku?), a který měl v produkci Rudina a pro studio Sony režírovat David Fincher (věhlasný režisér Klubu rváčů, Sociální sítě, Mužů, kteří nenávidí ženy – odtud jeho známost s Rudinem – či nejnověji Zmizelé). Rudin a jeho produkční společnost, zdá se, k projektu odkoupili práva a studio Sony mělo film financovat – a společně si potom měli rozdělit zisky.
Prvotní problém spočíval v tom, že se režiséra Finchera od Jobse snažila zlanařit k vlastnímu sonyovskému projektu právě Angelina Jolie. O celé této věci si více povíme v následující části tohoto článku, ale abychom tu netápali: Jolie by se již dlouho moc líbilo natočit vysokorozpočtovou předělávku Kleopatry, a protože by Fincherovo jméno nalákalo lidi do kina, film by se díky němu měl šanci splatit. Nemluvě o tom, že je Fincher zručný režisér, který by se i postaral o kvalitu snímku. Scénář ke Kleopatře měl napsat Eric Roth, a dokonce se zdá, že Fincher byl s Angelinou předběžně domluvený na tom, že by se režie případně skutečně ujal. Jenže místo toho, aby se pustil do prací na Angelinině Kleopatře, Pascal a Rudin jej z důvodů, jež se vyjasní později, stáhli k sobě a posadili jej na režisérskou sesli Jobse. Angelina to brala trochu jako podraz, protože zrovna dotočila vlastní film Nezlomný, takže měla čas začít s přípravami na Kleopatru. A teď najednou byla bez režiséra. Chtěla se proto s Rudinem a Pascal sejít a o celé situaci si s nimi popovídat.
Následující výměna – kvůli délce tohoto článku místy více či méně zkrácená – se odehrála mezi Rudinem a Pascal na konci února a sama o sobě je fascinující. Kdykoliv vychází nějaký film, člověk je tak trochu jako divák v divadle: Vidí maximálně na jeviště (v případě filmu vidí trailer, plakát, může si poslechnout předpřipravené odpovědi herců v rozhovorech apod.), ale co se děje v zákulisí, mu zůstává skryto. A právě zde máme jedinečnou příležitost do toho zákulisí nahlédnout; podívat se, jak se ty filmy skutečně dělají – v kancelářích a po e-mailu:
Pascal: Když nemáš čas na osobní setkání, proč jí alespoň nezavoláš?
Rudin: Zavolej jí ty. Však ona to přežije. Já tím už nehodlám dál ztrácet čas.
Pascal: Víš ale, jak se jí dotklo, že jsme Davidovi dohodili toho Jobse? Chce si o tom promluvit.
Rudin: KOUKEJ SI ANGIE SROVNAT DO LATĚ, NEŽ SE JÍ PODAŘÍ ZABRÁNIT DAVIDOVI V TOM, ABY PRO NÁS NATOČIL JOBSE.
Pascal: Ani se kurva neopovažuj mi vyhrožovat. Uháním tě kvůli téhle věci už několik týdnů a Fincher se o tom zrovna sám zmínil tuhle na večeři.
Rudin: O čem to kruci meleš? Kdo ti vyhrožuje? Dovol, abych ti připomenul, že tenhle projekt jsem ti přímo pod nos přinesl já, a klidně tě z něj můžu vykopnout, když budu chtít. Ať tě ani nenapadne hrát na mě nějaký divadýlko. Žádná Kleopatra se prostě natáčet nebude (a jak je možné, že ti nedochází, jak špatný by to byl nápad, vzhledem k tomu, jak šílená ta ženská je, jak ohromné má ego a jak vysoká by byla cena toho filmu, to mi fakt uniká). Jestli jí neřekneš, že se ti k tomu filmu nelíbí scénář – což dovol, aby ti připomněl, SE NELÍBÍ ANI JÍ – tak nám z celé téhle věci už tuplem rupne v bedně. Řeknu ti ale, že fakt nemám ani trochu chuť ustupovat rozmazleným harantům. Jestli jí to neřekneš ty, tak to udělám já. A dávej si majzla, jak se mnou mluvíš.
Následovala další výměna, která se však nesla ve stejném duchu a obsahovala i stejné myšlenky a fráze. Po nějaké době se Pascal, nejspíš vystresovaná z Rudina, snažila kolegovi ze Sony vysvětlit (a dost možná ulevit tím sama sobě), v čem že je přesně ten zakopaný pes. Problém podle ní spočíval hlavně ve scénáři Erica Rotha k oné chystané Kleopatře, který měl mít navzdory očekáváním (a dvouleté práci na něm) daleko k dokonalosti – nebyl hotový, zato scénář k Jobsovi ano.
Pascal: Rudina už nemá cenu řešit. Eric Roth je na Finchera naštvaný, že od Kleopatry odešel, jenže prostě i po takové době a investovaných penězích pořád nemáme scénář, se kterým bychom byli spokojení a na který bychom mohli ulovit nějakého režiséra. To je ale jen jeho vina. Skrývá se za falešným vztekem, ačkoliv moc dobře ví, že by Finchera na dobrý scénář mohlo nalákat jakékoliv jiné studio. Taková je pravda.
Angie si dotočila svůj film a teď je připravená natáčet Kleopatru, jenže sama Kleopatra ještě není dodělaná. Fincher měl být její trumf. Jenže není. K Jobsovi se dokonale hodí, zatímco u Kleopatry ani pořádně nevíme, co má ten film být zač. Takhle by se z toho vyklubala stejná katastrofa jako Muži [kteří nenávidí ženy].
Takže se nadechneme. Ani s jedním filmem se zatím nemusí hnout. Já se zatím pokusím dojednat na příští týden osobní setkání. Tahle věc se nám nemusí vymknout kontrole. Ten materiál máme ve vlastních rukou. Jobs je výborný a i z Kleopatry může být velký trhák. A oba patří nám.
Zanedlouho na Rudinově frontě… Hádka mezi ním a Pascal vyeskalovala a Rudin konečně napsal těch pár vět a frází, které ho později tolik proslavily; vět a frází, které v první polovině prosince plnily stránky novin:
Rudin: Nemám sebemenší zájem dohlížet na 180-miliónovou masáž něčího nabubřelého ega, ze které by se beztak stal takový debakl, že by to nám oběma zničilo reputaci. Nehodlám si zaříznout kariéru kvůli nějakému rozmazlenému spratkovi s pouhou špetkou nadání, princezně, co se rok a půl o ničem ani slovem nezmínila, protože si chtěla natočit vlastní film [Nezlomný]. Fakt se mi ani trochu nechce dělat s ní film, kde by si diktovala podmínky ona, a ne my. Je to akorát tak táborová kejklířka a profesionální celebrita, nic víc. To poslední, co kdokoliv z nás potřebuje, je natočit s ní takovýhle propadák. A propadák to bude, to je snad každému jasné. Všem budeme akorát tak pro smích a bude nám to patřit. Takhle to prostě dopadne, takže vážně nechápu, proč s tím vůbec ještě ztrácíme čas.
Kleopatra se tedy natáčet nezačala a David Fincher se mohl upsat Jobsovi. Dokonce se mu podařilo do hlavní role zlanařit Christiana „Batmana“ Balea. Všechno už vypadalo náramně. A pak se to zvrtlo: David Fincher v dubnu oznámil, že od projektu odchází. Důvod neudal, ale sám bych to viděl tak, že u projektu pro něj nebyla dobrá atmosféra – možná měl výčitky kvůli Angelině, takže se rozhodl odejít od filmu, který jim oběma přinesl tolik problémů. A nebo v tom prostě bylo něco úplně jiného. Nedlouho po něm jej každopádně následoval i Christian Bale – jakmile odešel režisér s jasnou vizí, kvůli kterému se Bale nechal najmout, herec již neměl důvod zůstávat.
Sony však nemuselo dlouho smutnit: Studiu se na pozici režiséra záhy podařilo dosadit Dannyho Boyla, který se proslavil snímky 127 hodin, Milionář z chatrče či 28 dní poté. A protože bylo potřeba přeobsadit i hlavní roli nějakým vysokoprofilovým hercem, začalo se hodně silně uvažovat o Leonardu DiCapriovi. A kupodivu se podařilo zlákat i jeho. Všechno už vypadalo náramně. A pak se to zvrtlo: DiCaprio v říjnu oznámil, že od projektu odchází. Tato zpráva studio Sony poměrně zasáhla, protože to byl další kiks v dlouhé řadě, což zvenku nevypadalo ani trochu dobře. V médiích se začalo spekulovat, že možná něco bude se scénářem, že je projekt toxický, a proto u něj nikdo nechce zůstat. Nešťastnou souhru událostí jako důvod nikdo nebral a za oponu (na problém se scénářem ke Kleopatře) nikdo neviděl.
Mezi Amy Pascal a producentem Markem Gordonem, který na Jobsovi také vypomáhal, proběhla krátká výměna o důvodu DiCapriova odchodu:
Gordon: Šlo mu o naši nabídku [chápejte o peníze], nebo si to prostě jen rozmyslel?
Pascal: Prostě si to rozmyslel.
Gordon: Strašné chování.
Pascal: Naprostá ohavnost.
V tu chvíli na scénu nastoupil agent z William Morris Agency Robert Newman, který se z posledních sil pokusil DiCapria udržet u projektu. Jeho e-mail tomuto herci zde přikládám v úplnosti. Tak krásnou ukázku řitního alpinismu totiž nikde jen tak nenajdete. Co slovo, to perla:
Drahý Leonardo,
píšu ti, protože jsem se minulý týden doslechl, že nakonec možná nebudeš hrát v Jobsovi. Ačkoliv vím, že jsem v tomhle ohledu zaujatý, chtěl jsem ti napsat, co si o tom myslím – snad v naději, že se nám ten projekt přeci jen podaří udržet pohromadě.
Sám Danny [Boyle] by s tebou rád opět pracoval. Za těch 15 let od Pláže jste oba dva tolik povyrostli a zdokonalili si své umění a schopnosti. Danny má za to, že v tomto scénáři našel stejně nadčasovou studii lidského charakteru a naší doby, jakou byl pro předchozí generace Občan Kane. Scénář pochází z pera člověka, který je dnešním ekvivalentem Paddyho Chayevskyho. Ve Scottu Rudinovi najdeš snad nejschopnějšího producenta současnosti, který dokáže tvořit inteligentní a společensky důležité filmy. A že se studio Sony nebojí utrácet velké peníze za marketing a reklamu, aby tak dostalo filmy k divákům a získalo za ně prestižní ceny, to jsme viděli už u snímků Sociální síť, Kapitán Phillips a Moneyball.
Steve Jobs pocházel z nuzných poměrů, pocházel odnikud, a přesto se mu podařilo změnit svět stejným způsobem, jako kdysi Thomasi Edisonovi. A na světě dnes jednoduše neexistuje lepší herec než ty, který by svým uměním a talentem dokázal lidem ukázat, jaké to muselo být.
Natáčet se navíc nebude někde uprostřed džungle, a ta role ani nevyžaduje žádnou fyzickou proměnu. Produkce bude probíhat ve městě, například v San Franciscu, což by ti umožnilo naplno soustředit svůj umělecký talent na to, abys do posledního detailu prozkoumal bohatost dialogů a postav, o jejichž obsazení bys samozřejmě mohl sám rozhodnout.
Stejně jako jsi jistě musel být převelice pyšný, když jsi Martymu [Martinu Scorsesemu] pomohl získat Oscara za Skrytou identitu, tak by ti všichni lidé, kteří se podílí na této produkci, z celého srdce rádi pomohli získat vlastní cenu Akademie, kterou si tak jasně zasloužíš.
Vzpomínám si, jak jsme se před pár lety spolu bavili o Boogie Nights a jak jsi mi popisoval, co všechno bys s rolí v tom filmu býval dokázal. Podle mého názoru je právě tohle další z těch příležitostí, na níž se budeš dívat s výčitkami, pokud se jí nechopíš.
Tvůj kámoš,
Robert
DiCaprio s sebou však nenechal hnout, takže se začalo hledat nanovo. Netrvalo však dlouho a scenárista projektu Aaron Sorkin v jednom svém rozhovoru slavnostně oznamoval, že se do hlavní role vrací Christian Bale. Studio se pak navíc pokoušelo odlákat pozornost novinářů od problémů s projektem pomocí dalších oznámení o obsazení hlavních rolí. V Jobsovi se měl objevit Seth Rogen a Jessica Chastain… Jenže Bale pak odpadl podruhé. Důvod se nikde neudával, ale díky úniku informací ze Sony víme, že Bale měl spoustu nápadů, jak k roli přistoupit, neustále si něco načítal… ale nedokázal všechny ty nápady a informace dát nijak dohromady. Prostě se mu celý výsledek jeho bádání, celá postava, tak nějak rozsypaly v rukách.
V listopadu svitla naděje v podobě Michaela Fassbendera, který o roli projevil zájem a skutečně ji získal. Bylo to však po dlouhém období dohadování mezi vedoucími studia, kteří si hercem nebyli příliš jistí. Následující výměna je výřezem ze skupinové konverzace, jíž se účastnila Amy Pascal a Michael DeLuca, vedoucí produkce v sonyovském studiu Columbia:
Pascal: Fassbender ještě není žádná hvězda. Zatím je to jen velmi dobrý herec, co si dává dohromady skvělý kánon. V Prometheovi a X-Menech byl ale vážně úžasný. Vzpomínáte přece, jak nám Ridley [Scott] povídal, že nezná lepšího herce. Úplně ho zbožňoval. Aby byl z Jobse hit, tak do něj nemusíme obsadit kdovíjakou hvězdu. Hlavní je, aby ten člověk uměl hrát. Tenhle projekt stojí na scénáři a režii.
DeLuca: Po zhlédnutí Studu má člověk skoro až výčitky, že má normálně veliký penis. Jestli se na ten film bude Aaron [Sorkin] někdy dívat a sám nemá výbavu jako kůň, bude to pro něj dost nepříjemný zážitek. Spíš bych mu doporučil Hanebné pancharty, kde Fassbender v podstatě hraje Caryho Granta, Promethea, kde hraje Petera O’Toolea, nebo X-Meny, kde je prostě jen strašně dobrý. … Vyřídím mu to.
Že by se měl Aaron Sorkin dívat na Stud či jiné Fassbenderovy snímky bylo nasnadě. Sorkin totiž vůbec neměl ponětí o tom, kdo Fassbender je, a najímat do role v jeho filmu nějakého pro něj neznámého fušera se mu ani trochu nelíbilo. V e-mailu adresovaném Amy Pascal Sorkin píše: „Tenhle film měl být velká událost. Já vůbec netuším, kdo má tenhle Michael Fassbender být, a zbytku světa bude taky úplně ukradený. Tohle je přece šílený!“ Sorkinovu neznalost, která je o to více zarážející, že jde o hollywoodského profesionála, klidně ponechme stranou. Studio Sony nemělo koho jiného do role obsadit – herců, kteří by se hodili věkově (protože na fyzickém vzhledu očividně až tolik nezáleží), měli na natáčení čas, nechtěli příliš peněz a zároveň uměli dobře hrát, těch v tu chvíli bylo jako šafránu.
Takže Sorkin si mohl prskat, ale Sony si za Michaelem stálo. Naštěstí pro všechny zúčastněné si Sorkin brzy pustil Stud a v reakci na Fassbenderův výkon studiu napsal: „Ale co už, kurva! Je to skvělý herec a holt nadešla jeho chvíle. Jestli se ten film povede, bude na obálkách všech magazínů a vyhraje za něj všechny ceny.“
Nicméně kvůli tomu, že se obsazení hlavní role změnilo z relativně solventního Christiana Balea na velmi solventního Leonarda DiCapria a nyní skončilo u finančně velmi nejistého Michaela Fassbendera, bylo třeba sehnat si dodatečně nějakého sponzora. Tohle prohlášení možná někoho šokuje, ale vězte, že cracknutí Sony odhalilo, že studia mají na tyhle věci tabulky a čísla. Například po odstoupení DiCapria a návratu Balea okamžitě klesly odhadované zisky snímku o 25 %. V důsledku najmutí finančně ještě pochybnějšího Fassbendera dokonce od projektu odstoupilo hned pět společností, které se do té doby měly spolupodílet na jeho financování. A to jednoduše z toho důvodu, že se bály, že kvůli Fassbenderovi film tolik nevydělá, a jim se proto nevrátí investice – nač tedy tolik riskovat, že ano? Herecké kvality a internetová aktivita skalních fanoušků jsou tedy i našim nejoblíbenějším umělcům houby platné, pokud se tito herci – a v první řadě studia – nemohou opřít o tvrdá čísla.
Zrovna v případě Fassbendera o jeho hereckých schopnostech sice pochybovat nelze – a doposud měl i poměrně štěstí na výběr blockbusterů, v jejichž případě však za jejich výdělky nemohl čistě jen on, nýbrž i značka, vizuální efekty, režiséři, herečtí kolegové atd. –, avšak jakmile má tento herec utáhnout svůj vlastní film, není to, ruku na srdce, finančně žádná sláva. Nebezpečná metoda stála $18 miliónů, ale vydělala jich jen $27, Stud má poměr nákladů na výrobu a výdělků 4/11, Zkrat 23/33 a Frank 1/1. Kritici jeho malé, nezávislé snímky sice milují, ale jestliže i přes Fassbenderovu účast tyto filmy v kinech příliš nevydělávají, nemůžeme se studiím divit, že se například tak dlouho zdráhala odklepnout mu onen vysokorozpočtový snímek Assassin’s Creed, jehož natáčení se odkládá již roky a v současné chvíli je jeho premiéra naplánovaná na rok 2016.
Velmi logickým novým partnerem pro financování Jobse se každopádně ukázala být společnost Annapurna založená Megan Ellisonovou, milionářskou dcerou Jobsova skutečného kamaráda Larryho Ellisona. Rudin, světe div se, z ní příliš nadšený nebyl. Následující e-mail byl adresovaný Amy Pascal, a ačkoliv se mi nepodařilo zjistit, kdo je ten „on“ (můj odhad: Aaron Sorkin), o „něj“ tu nyní vlastně vůbec nejde:
Rudin: Co mu mám kruci asi tak říct? ‚Zajdi na schůzku s Megan a studio ti třeba odklepne toho Lea, na kterého jsi čekal déle než rok, a který teď od filmu odešel? A nebo pokud nějak zpracuješ tu osmadvacetiletou bipolární mimózu, která mi už tři dny není schopná zavolat, tak dají zelenou Fassbenderovi? A jestli se jí hodně zalíbíš a ona si zrovna nezapomene sníst svoje léky, tak byste třeba i mohli do deseti týdnů začít natáčet?‘ Víš co? Trhni si. Jestli mu chceš něco takového říct, řekni si mu to sama.
Společnost Annapurna se však k projektu zlákat nepodařilo (nepřekvapující), takže ačkoliv byl Fassbender u projektu stále napsaný, Jobs měl najednou existenciální problém sehnat na sebe finance. Sorkin byl naprosto v šoku z takového „rozkladu Jobse, který mi prostě hlava nebere.“ A o pár dní později bylo jasné, že situace zašla příliš daleko. V přípravách se utopily velké peníze – velké peníze, které chyběly na samotnou produkci snímku – a díky neustálým obměnám herců si film vysloužil špatnou pověst. Jeden z výkonných šéfů Sony Doug Belgrad napsal Amy Pascal zprávu, v níž se jí omlouval, „Scénář k tomu filmu se mi strašně líbí, ale nemůžu společnost vystavit takovému finančnímu riziku.“
Scott Rudin, jemuž patří práva k tomuto filmu, a jehož trpělivost – jak asi všichni tušíme – se nedá pokoušet donekonečna, tedy pár dní před listopadovým napadením studia crackery svého Jobse jednoduše vzal a tak, jak byl, s ním přešel od Sony ke konkurenčnímu studiu Universal Pictures. V hlavních rolích se stále počítalo s Fassbenderem a Rogenem (ti zůstali dodnes) a nově přibyly i Jessica Chastain Charlize Theron Natalie Portman Kate Winslet Katherine Waterston a Perla Haney-Jardine. A Universal kulo železo, dokud bylo žhavé. Snímek se začal natáčet již v polovině ledna 2015 – snad proto, aby se dokončil a vypustil v kinech včas na to, aby se stihl nominovat na Oscary.
Amy Pascal se v listopadu Rudina sice ještě na poslední chvíli pokoušela přesvědčit, aby své rozhodnutí vzal zpět, doprošovala se ho, aby nad Sony nelámal hůl, ale místo pochopení se dočkala jen další nálože urážek:
Rudin: Chystáš se překročit mez, která už nepůjde překročit zpátky. Nepokoušej mě. Výsledek by se ti nemusel líbit. Mluvím smrtelně vážně. Přátelíme se už 30 let a já tě od začátku prosil, abys na tom filmu pracovala se mnou. Jestliže se mi byť na vteřinu v jediné větě opovážíš naznačit, že to bylo jakkoliv jinak, bude tím našemu přátelství definitivně konec. Běž domů. Jsi přetažená a začínáš plácat nesmysly. Na další takovéhle zprávy nebudu dál reagovat.
Pascal: Proč mě trestáš?
Rudin: Přestaň. Je po všem. Mohli jsme se přetrhnout, abychom tě u toho projektu udrželi.
Pascal: Víš přece, že bys to dokázal.
Rudin: Amy, je po všem. Je mi to líto, protože jsem tě prosil, abys do toho se mnou šla, ale ty v tuhle verzi filmu prostě nevěříš. Sama jsi to včera řekla Dannymu [Boylovi]. Nech to být. Nijak jsme ti neukřivdili.
Pascal: Vždyť ale víš, že na to máš.
Rudin: Ale ty ne.
Pascal: Prosím, sama klidně zavolám do Universalu.
Rudin: Smlouva je uzavřena. Zrovna jsme přechod dojednali s vašimi právníky.
Pascal: Já bych to pro tebe klidně udělala. Nenechávej mě ve štychu.
Rudin: Něco jsem pro tebe u Universalu ujednal. Jestli to vezmeš, je jen na tobě. Ale jen aby mezi námi bylo jasno, už tě nebudu dál před nikým obhajovat, protože si ani nezasloužíš, abych ve tvůj prospěch třeba i jen vydechnul. Chovala ses fakt příšerně, takže mi bude trvat hodně dlouho, než zapomenu, cos na tomhle filmu napáchala, a čemu jsi nás všechny vystavila. Díky svému chování na tomhle projektu sis proti sobě poštvala polovinu tohodle města. Jestli si myslíš, že to není pravda, jen počkej a uvidíš. Schválně jestli někdo z Williama Morrise pošle ještě někdy do Sony dalšího režiséra nebo nějakého herce. Vsadím vlastní firmu, že sis pod sebou podřezala větev.
Amy Pascal přeposlala Rudinův poslední výlev kolegovi ze studia Sony a do zprávy připsala pouhá tři vlastní slova: „Zbav se ho.“ A o pár dní později svět zešílel.
————————————–
————————————–
1. Úvod a etika
2. Strážci míru
3. Průběh a dopad kauzy
4. The Interview
5. Pascal, Rudin & Jobs
6. Crowe, Bond & Kleopatra
7. Amy Pascal a rasismus v Hollywoodu
8. Velké zprávy
9. Malé zprávy
10. PowerPointy a marketing
11. Assangeova druhá vlna
12. Zdroje