EXODUS: Běloši a Kingsley

Letos na Vánoce se českým filmovým fanouškům dostane příležitosti vyrazit do kin na další z klasických amerických velkoprodukcí EXODUS: Bohové a králové. Snímek slibuje úžasné vizuály, dechberoucí efekty a snad i bravurní režii Ridleyho Scotta (který si po Robinu Hoodovi, Prometheovi a Konzultantovi potřebuje napravit pověst), jenže o těchto věcech se v médiích ani mezi lidmi na internetu příliš nemluví. Téměř veškeré zahraniční konverzace ovládlo docela jiné téma: okaté vybělení všech hlavních a velké části vedlejších rolí v tomto snímku.

Lidé tuto velmi citlivě vnímanou nepatřičnost komentovali a odsuzovali již od uvedení prvních dvou trailerů. Ostatně sami tvůrci chtěli podle vlastních slov odvyprávět biblický příběh Mojžíšova vyvedení Židů z egyptského otroctví co možná nejrealističtěji: Výtvarníci a návrháři se zavrtali do dobových pramenů a vytvořili senzační kostýmy a rekvizity, Ridley Scott se nechal slyšet, že rozdělení Rudého moře bylo podle něj spíše než Božím zásahem pouhým následkem silného zemětřesení (a v podobném duchu by se ve filmu snad mělo nést i sedmero Božích ran), a Christian Bale svou postavu Mojžíše charakterizoval spíše než jako dobráka, který plnil vůli Boha, s nímž komunikoval, jako revolucionáře a schizofrenika, který slyšel jakési pochybné hlasy. Takový důraz na realistické zobrazení starých časů, a tvůrci pak obsadí hlavní role dávných Egypťanů samými bělochy? Ha! Ostatně jen se na ty dva trailery podívejme:

Obrazová stránka filmu vypadá dokonale, ale najmout do filmu ze starověkého Egypta Christiana Balea, Joela Edgertona, Aarona Paula, Sigourney Weaver, Bena Mendelsohna či Johna Turturra…? A aby se neřeklo, že tam ti snědí lidé nejsou opravdu vůbec žádní, tak do vedlejších miniroliček přihodit Bena Kingsleyho (po otci poloviční Ind narozený v Anglii), Maríi Valverde (původem Španělka) a trůnovskou Indiru Varmu (také po otci poloviční Indka)? Tady přece něco nehraje, ne? Vždyť ti bílí herci v rolích faraónů, jejich rodinných příslušníků a členů vládnoucí vrstvy vypadají v těch svých honosných kostýmech naprosto nepatřičně a směšně!

I ten Baleův Mojžíš by měl vypadat jinak. Kdyby třeba někoho napadlo, že ho tvůrci možná chtěli zobrazit jako stereotypicky vyhlížejícího Žida – tedy jakýmsi prazvláštním způsobem vzdát hold národu, do něhož se narodil, ač v něm nevyrůstal –, možná byste se divili, jak kolem roku 1500 př. n. l. vypadali semitští otroci. Někomu však jako důkaz několik tisíc let stará figurka nemusí stačit. To vůbec nevadí. Pramenů o vzhledu dávných národů máme mnohem více – například zrovna o Egypťanech psaly celé zástupy antických historiků.

Hérodotos, řecký dějepisec z 5. stol. př. n. l., o nich píše ve druhém svazku svých Dějin hned několikrát. Jednou úplně obyčejně poznamenává, že „mají černou pleť,“ jindy jejich vzhled porovnává se starodávným kmenem Kolchů („Kolchové musí být původem z Egypta, protože mají stejně jako oni černou pleť a vlněné vlasy.“) a nakonec se pro jejich vzhled snaží nalézt nějaký důvod, a tak vysvětluje, že „lidé žijící [v Egyptě] mají černou pleť kvůli žhnoucímu slunci.“ Hérodotovi pak přitakává nejen Aristoteles („Egypťané a Etiopané mají velmi tmavou pleť“), ale i celá řada dalších (antických) filozofů a historiků.

Vzpomeňme si koneckonců – třeba i jen pro zajímavost – i na devátou kapitolu biblické Genesis, v níž se píše: „I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu. Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím. […] Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili. Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn, řekl: ‚Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!‘“ Tato kapitola byla a je mnohými učenci vykládána tak, že Noe udělal z Kenaana a jeho potomků černochy, čímž se historicky vysvětlovalo vzezření Afričanů a v určitých obdobích dějin ospravedlňovalo otroctví. Pro nás je zde důležité především to, že Egypťané a Etiopané byli všeobecně považovaní za potomky Kenaana, od čehož by se měl odvíjet jejich vzhled.

Když chce tedy člověk natáčet film o starodávném Egyptě a hrát si při tom na realističnost, běloši jednoduše obsadit nejdou. Že černovlasý bělošský herec s tmavýma očima, tunou bronzového tělového make-upu a nánosy dalších líčidel vypadá na kameře s použitím šikovného filtru plus mínus jako hodně světlý současný Egypťan, totiž absolutně nic neznamená… A to, že se to takhle ve filmech dělalo odedávna, mě osobně už tuplem nezajímá. Znovu a znovu opakovat omyly a prohřešky předchozích generací – nota bene to dělat jen kvůli dodržování jakési pochybné tradice či ze strachu ze zpochybňování zažitého – je pořádný nerozum.

Mimochodem, v tomhle názoru zdaleka nejsem sám. Blogger David Dennis napsal v jednom svém hojně sdíleném příspěvku toto „Ridley Scott je podle všeho jedním z těch režisérů, kteří si hodně potrpí na historickou přesnost, a přesto do rolí Mojžíše a i té poťapané africké královny v klidu najme bělochy, zatímco všem snědým hercům svěří leda tak postavy zlodějů a otroků. Jenže udělat z hlavních postav bělochy a všechny ostatní role zaplnit Afričany je prvotřídní ukázkou kino-kolonialismu. Scott tím vytváří historické ‚umělecké dílo‘ plné obrazů utlačování, jež napomohlo podmanit si celé národy a kouty světa.“ A na stránkách change.org, které se specializují na internetové petice, byl dokonce podán návrh na bojkotování Scottova filmu. Tuto petici – jednu z mnoha – zatím podepsalo téměř 700 lidí. Neřekl bych tedy, že sám dělám bouři ve sklenici vody. V Hollywoodu se něco děje, a jestliže člověk nechce být překvapený, je třeba mít otevřené oči. Napsat, že jde jen o jeden film, nebo že v tom nevidíte problém, ještě neznamená, že tam nějaký ten problém vážně není…

V případě EXODU jde tedy o další z dlouhé řady urážlivých a pomýlených hollywoodských pokusů předejít finančním ztrátám tím, že se do důležitých rolí nenajmou finančně neozkoušení, ergo ekonomicky nebezpeční herci z rasových minorit (byť by se do rolí typově hodili mnohem více), ale herci bílí, kteří navíc třeba mají za opaskem nějaký ten trhák z minulosti. Že bez příležitostí se vypracovat – příležitostí, které ti bílí herci měli – ten zbytek nemá příliš šancí prokázat své schopnosti, už je asi debata na jindy. Příslušníci daných minorit jsou tímto ve filmu o sobě samotných každopádně opět odsunuti na okraj vyprávění – v případě tohoto filmu nejčastěji do rolí otroků, zlodějů a dalších příslušníků nejnižších egyptských vrstev.

Minoritní herci tak nejen nemají co hrát a živoří (například jako jedna z příčin, která nedávno dohnala herečku Misty Upham k sebevraždě, se uvádí nedostatek práce a od ní se odvíjející finanční problémy – vím, že jde o extrémní příklad, ale tady nemá cenu chodit kolem horké kaše), ale jejich etnikum také není na plátnech a obrazovkách téměř vůbec reprezentované. Tím pádem jim samotným chybí mediální vzory a pocit sounáležitosti s celonárodní kulturou, a všem ostatním se zase zkresluje představa o tom, jak vypadá svět a kdo v něm žije. Tohle vybělování prostě nepomáhá absolutně nikomu!

Ačkoliv ale vybělování jistým způsobem ubližuje všem zúčastněným stranám, stále k němu dochází. Jen se schválně znovu mrkněte na toho Edgertona – faraón jako vyšitý! Mimochodem, že se do té role vůbec nehodí, ví i on sám: „Tahle rozhodnutí nedělám já. Přišla mi nabídka skvělé práce a bylo by těžké ji odmítnout. Vůči kritice, kterou moje obsazení u mnoha lidí vyvolalo, nejsem lhostejný. Naprosto ji chápu a s těmi lidmi soucítím.“

A ví to i Ridley Scott! Ten zase argumentoval, že kdyby najal tmavé herce, tak by mu na film studio nedalo peníz, jelikož tmaví herci jsou [doplňte si sami, mně se ta věta ani příliš nechce domýšlet]. Doslova řekl sám mocný Ridley Scott, ten režisér trháků, které každý zná, ten muž s velkým jménem a spoustou vlivu, který – jeden by si myslel – si touhle dobou a se všemi svými úspěchy za opaskem může v Hollywoodu dovolit téměř cokoliv… tak tenhle Ridley Scott pronesl následující: „Nedokázal bych natočit film s takhle vysokým rozpočtem, kdy dokonce musím počítat s daňovými úlevami ve Španělsku, kdybych měl do hlavní role obsadit nějakého Mohameda Kdovikoho a Kdovíodkuď. Na to by mi prostě nikdo nedal peníze, takže tuhle možnost nikdo z nás ani nezvažoval.“ Jeho a Edgertonova slova si každý přeberte, jak uznáte za vhodné.

Stranou EXODU mě osobně navzdory Scottovým bojácným prohlášením jen napadá, že kvůli Edgertonovi, Turturrovi nebo Weaverové na film opravdu nikdo nepůjde. Jestli někoho něco láká, tak to jsou efekty, příběh a pak jména Christiana Balea a Ridleyho Scotta. Ačkoliv i ten Bale zatím mimo svou batmanovskou trilogii příliš velký divácký tahák není (jen se podívejte na mizerné výdělky filmu Out of the Furnace) a Scottovi obzvláště po Prometheovi spousta fanoušků také přestala bezmezně důvěřovat. Jinými slovy studio si tohle vybělení klidně mohlo odpustit, mělo dát šanci nějakým vhodnějším – a stejně kvalitním! – hercům a ještě by si tím ušetřilo veškeré současné potíže.

Koneckonců v Princi egyptském, animovaném filmu od Disneyho z roku 1998, se u postav světlejší odstíny barev nepoužívaly, a snímek při rozpočtu 70 miliónů dolarů i tak vydělal miliónů téměř 220. Takže ono obávané ekonomické hledisko je zrovna u tohoto filmového produktu poněkud mimo mísu. (Ostatně v Apocalyptu od režiséra Mela Gibsona také hráli samí „domorodci“, a na jeho sílu a výdělky – 120 miliónů oproti 40miliónovému rozpočtu – to žádný negativní dopad nemělo.)

O problémech Hollywoodu s obsazováním herců tmavé pleti jsme si již povídali v tomto velkém článku. A téma hollywoodského vybělování jsme nakousli již ve článku o letošní Godzille. Také jsme si řekli, že ačkoliv ve světě televize se věci mění k lepšímu, prostředí filmu i nadále zůstává sto let za opicemi. Je tedy asi zřetelné, že se jedná o problém dlouhodobý, a zároveň problém, který se bohužel s filmovou tvorbou ještě nějakou dobu potáhne.

I když, třeba ne. Jakmile totiž kravaťáci od studia 20th Century Fox nechali v těsné návaznosti vypustit první dva trailery a strhla se ona lavina kritiky, Hollywood si uvědomil, že u diváků narazil. Když byl proto nedávno vypuštěn trailer třetí, nesl se v jasně odlišném duchu. Především si všimněte, že se soustředí výhradně na akční a trikové scény a postavy Balea a Edgertona (tedy Mojžíše a Ramsese), a že všemi těmi prohlášeními o tom, kdo je a není Bůh, poukazuje na epický rozsah svého příběhu. Sigourney Weaver, John Turturro a spousta dalších bílých herců v traileru pro jistotu vůbec nejsou. Sejdou z očí, sejdou z mysli, že?

Snad ale z mysli tak úplně nesejdou. Diváci po celém světě nyní totiž mají jedinečnou příležitost do určité míry rozhodnout o budoucí podobě hollywoodských filmů. Hollywood je byznys a slyší proto výhradně na peníze. Jakmile za pár týdnů vstoupí českým-distributorem-z-nějakého-prazvláštního-důvodu-kapitalizovaný EXODUS do kin, budou se na něj v Hollywoodu upírat zraky spousty lidí – producentů, zástupců studií, režisérů, vedoucích konkurzů… Jestliže se diváci rozhodnou dát Hollywoodu svou peněženkou najevo, že o takovéhle filmy nemají zájem, jestliže na EXODUS jednoduše nepůjdou, tak si toho kravaťáci všimnou a spíš nám v budoucnu půjdou na ruku. Film měl díky množství vizuálních efektů rozpočet 140 miliónů dolarů, takže když se nezaplatí, bude to studio hodně bolet – tak moc, že se další podobné ráně bude snažit ze všech sil předejít.

Pokud se ale diváci nechají strhnout touhou vidět ony grandiózní triky na velkém plátně, touhou vidět své oblíbené herce prostě jen v nějakém dalším filmu, a téměř kompletní vybělení prominentních rolí jim bude opět ukradené, Hollywood nebude mít žádný důvod cokoliv měnit. Stejně jako se nic nezměnilo po vybělení následujících – často i jinak prvotřídních – filmů (což je na celé věci to nejhorší – i mně se spousta z nich velmi líbí a dal bych za ně ruku do ohně, ale o to více mě jednoduše mrzí, že v téhle jedné rovině jsou tolik pozadu). Seznam je zcela záměrně dlouhý jako týden – absolutně totiž nesnáším onen argument, že „z jedné kapky neprší“. Otevřete oči, venku lije jako z konve!

– Oko bere (Jim Sturgess a Kate Bosworth v hlavních rolích filmu na motivy skutečných událostí ztvárňují lidi, kteří byli ve skutečnosti Asiaté),

– Princ z Persie (téměř všichni herci zde byli bílí, Peršan nebyl nikdo, nejblíže ke kýžené etnicitě měla nejspíše britská herečka s bengálskými kořeny Farzana Dua Elahe, ale ta ve snímku hrála takový štěk, že si ji nikdo ani nevybaví),

– 30 dní dlouhá noc (aby hlavní postavu šerifa mohl hrát namísto nějakého inuitského herce Josh Hartnett, byla role přejmenována z Ebena Olemauna na severštěji znějícího Ebena Olesona),

– Síla srdce (Angelina Jolie zde hraje reálnou a stále žijící černošku),

– Poslední vládce větru (bílí hrdinové, snědý záporák),

– Iron Man 3 (dlouho se zdá, že postavu Mandarina ztvárňuje poloviční Ind Ben Kingsley, ale pak se ukáže, že tímto asijským záporákem ve skutečnosti je Guy Pearce),

– Osamělý jezdec (Johnny Depp je běloch! Stejně jako všichni ostatní v tomto veledíle…),

– Čistá duše (další film o skutečných lidech, v němž reálnou Latinoameričanku hraje Jennifer Connely),

– Guru lásky (Mike Meyers hraje indického guru, protože když běloch paroduje hinduismus, tak je to přece zábava),

– Dragonball: Evoluce (hlavní postavu této adaptace jednoho z nejpopulárnějších japonských manga seriálů hraje běloch),

– Star Trek: Do temnoty (postava Khana má být Sikh, tedy Ind, tedy rozhodně ne Benedict Cumberbatch),

– World Trade Center (seržant Jason Thomas, záchranář, který v tomto filmu Olivera Stonea pomáhá vyprošťovat oběti teroristických útoků z trosek, byl ve skutečnosti černoch – ve filmu ho hrál William Mapother),

– Drive (postava Carey Mulligan byla původně zamýšlena a napsána pro Latinoameričanku),

– Hunger Games (sama Katniss má mít podle popisu v knihách černé vlasy a olivovou pleť),

– Argo (další skutečný člověk, tentokrát Latinoameričan, kterého ve filmu hraje Ben Affleck),

– Na hraně zítřka (v komiksové předloze je hlavní mužská postava Japonec, k němuž má Tom Cruise skutečně daleko),

– X-Men: Budoucí minulost (postava rychlonohého Quicksilvera má být podle komiksové předlohy romského původu – Quicksilver a jeho sestra jsou dětmi Magneta a jeho romské manželky Magdy, která unikla smrti v koncentračním táboře, po válce si vzala našeho oblíbeného mutanta, ale když viděla, jakou zkázu jeho cesta za pomstou přináší, v pozdním měsíci těhotenství od něj utekla)

– Mrtví a neklidní (nejlepší kamarádka hlavní hrdinky Nora je v knize černoška, ve filmu ji však hraje bílá modelka Analeigh Tipton),

– Střet (další reálná postava, další vybělení – tentokrát v příběhu o černošce Chante Jawan Mallard hraje hlavní roli běloška Mena Suvari, a ještě ke všemu jí stylisté na hlavě upletli pro afroamerickou kulturu relativně typické dračí copánky),

– Těžká rozhodnutí (film pojednává o doktorovi, který objevil lék na Pompeho chorobu – tento úctyhodný vědec se ovšem jmenuje Dr. Yuan-Tsong Chen, takže nás v tomto seznamu již ani nepřekvapí, že ho ve filmu hraje Harrison Ford),

– Čokoláda (Juliette Binoche jako poloviční Májka a Johnny Depp tentokrát v roli „říčního cikána“)

– Big Lebowski (postava Johna Turturra má být původem Latinoameričan… a já si skoro myslel, že je Turturro z Egypta).

Má vůbec cenu pokračovat? To bychom tu byli přece ještě do zítřka – povšimněte si například, že jsem ani nemusel zacházet příliš do minulosti. Vůbec jsem se nezmiňoval o Zjizvené tváři (Al Pacino coby Kubánec), o Othellovi (Laurence Olivier se sazemi na obličeji), o Přežít (Ethan Hawke jako Uruguayec), o Zorrovi: Tajemné tváři (Anthony Hopkins a Catherine Zeta-Jones v rolích Španělů) či filmech Kleopatra (Elizabeth Taylor coby Egypťanka), Evita (Madonna v roli argentinské zpěvačky), The Conqueror (John Wayne jako Čingischán), Snídaně u Tiffanyho (Mickey Rooney coby pan Yunioshi, urážlivá parodie na Japonce), Charlie Chanovo tajemství (Warner Oland hrál Asiata v celé sérii filmů ze 30. let), Apač (Burt Lancaster coby Massai, příslušník kmene Apačů), Čajovna u srpnového měsíce (Marlon Brando, Japonec), Dotek zla (Charlton Heston, Mexičan), The Outsider (Tony Curtis, Indián), West Side Story (Natalie Wood, Portoričanka), Večírek (Peter „Poručík Colombo“ Sellers, černoch) atd.

Oproti tomuto davu vypadají například postavy Heimdalla z Thora (v původním komiksu běloch, ale tvůrci part obsadili Idrisem Elbou, aby tak ve filmu měli alespoň nějakou diverzitu), Lidské pochodně v chystaném rebootu Fantastické čtyřky (kam byl ze stejného důvodu obsazen Michael B. Jordan), Reda ve Vykoupení z věznice Shawshank (kterého si tolik vychutnal Morgan Freeman) či Nicka Furyho v marvellovských superhrdinských filmech (kterého zase hraje Samuel L. Jackson) poněkud zanedbatelně, nemyslíte? V těchto případech jde o chválihodnou snahu tvůrců vnést na bílá stříbrná plátna alespoň trochu diverzity, alespoň nějakým drobným způsobem reprezentovat komunity diváků, kteří na jejich filmy chodí do kina. Ono tu jde samozřejmě také o peníze, protože na film s různorodým obsazením se spíš přijde podívat různorodé (chápejte jako větší, širší) publikum… ale tuhle rovinu ponechme klidně stranou.

Kdyby si snad někdo myslel, že jen tak sýčkuji, a že k vybělování dnes již – s výjimkou EXODU – v takové míře nedochází, takže vlastně není třeba nic řešit… Chyba lávky. Toto hollywoodské chování stále pokračuje a pokračovat i bude, dokud ho my diváci minimálně svým vědomým chozením či nechozením do kina nezastavíme. Kupříkladu americká (bělošská) herečka Rooney Mara byla nedávno po deppovsku obsazena do role indiánky Tigří Lilie v chystané adaptaci Petera Pana (a podle traileru se do filmu nehodí přesně tak, jak se dalo očekávat). Kromě ní si ale můžeme posvítit i na dvojici nováčků z marvelovského filmového vesmíru: Ony zmiňované sourozence romského původu Quicksilvera a Scarlet Witch v nadcházejících druhých Avengerech (a zároveň paralelně s X-Meny) ztvárňují Aaron Taylor-Johnson a Elizabeth Olsen. A v roce 2016 se do kin přiřítí Gods of Egypt od Alexe Proyase, v kterémžto bijáku si tentokrát na Egypťany budou hrát „třístovkový vůdce“ Gerard Butler, „dárcovský hrdina“ Brendon Thwaites, „trůnovský Princ Krasoň“ Nikolaj Coster-Waldau, „pirátský Kapitán Barbossa“ Geoffrey Rush… a aby se neřeklo, že tam žena není vůbec žádná, přihodíme si ještě australskou šťabajznu modelku Courtney Eaton.

Ještě čerstvější je potom zpráva o plánovaném zfilmování legendy o Alibabovi a jeho čtyřiceti loupežnících: Adaptace, jíž si pro diváky pod režijní taktovkou Shawna Levyho připravuje studio 20th Century Fox, ponese titul Čtyřicet loupežníků, její hlavní hrdina se bude jmenovat Alan (Alibaba bude nejspíš pouze jeho přezdívka) a Foxáci do této role právě dělají kamerové zkoušky s následujícími herci: Liamem Hemsworthem, Danem Stevensem a Evanem Petersem. Takže se máme zase na co těšit… Nebo možná ne. Jsme totiž strůjci vlastního osudu a máme šanci tento vývoj změnit: Přátelé, nechoďte na EXODUS. Když totiž diváci konečně pořádně majznou Hollywood novinami po čumáku, tak mu třeba doteče, že takhle by to nešlo!

—————

—————

Doteď jsem láteřil nad nepokrytým vybělením většiny hlavních rolí ve filmu EXODUS: Bohové a králové. Abych ale pořád jen nemaloval čerty na zeď, dovolte mi nyní, abych trochu rozverně poukázal na jednu hollywoodskou praktiku, která mi již nějakou dobu leží v žaludku. Podle nadpisu jistě tušíte, že se bude týkat Sira Bena Kingsleyho. Konkrétně mi jde o onu hollywoodskou oblibu obsazovat tohoto herce do jakékoliv minoritní vedlejší role, ať už se do ní svým etnickým pozadím hodí, nebo ne.

Dole bude uvedena spousta příkladů, ale ještě než se na ně vrhneme, možná by se slušelo položit si jednu zásadní otázku: Proč to Hollywood dělá? Proč v jednom filmu najímá Kingsleyho do role Inda (a stejně ho kvůli jeho světlé pleti musí patlat tmavým make-upem, aby na plátně vypadal uvěřitelně), jen aby z něj v dalším udělal Číňana, v následujícím Maora, pak Peršana a potom v několika rolích jeho etnicitu vůbec neřešil a nechal ho hrát obyčejného bělocha – třeba Poláka, Rakušana, Francouze či viktoriánského Angličana? (Ten poslední příklad je vůbec takový veselý – Kingsley totiž v jednom filmu z roku 1997 ztvárnil postavu krvavého holiče Sweeneyho Todda. Děj tohoto příběhu se ovšem odehrává v době, kdy člověk s Kingsleyho etnickým pozadím mohl v Londýně leda tak zametat podlahy nebo žebrat…) Kingsleyho herecké kvality a určitá rozpoznatelnost jeho tváře mezi obyčejným diváctvem v tomto rozhodování jistě hrají svou roli, ale podle mého názoru je pes zakopaný v mnohem odpornější jámě.

Bez jakýchkoliv vytáček bych řekl, že Hollywood tohoto herce najímá do takového množství rasově a etnicky různých rolí proto, že ačkoliv Kingsley sám vypadá etnicky poměrně neurčitě, stále by ho většina lidí označila „ještě za bělocha“. Je tedy sice poloviční Ind, ale vypadá dostatečně bíle na to, aby mu to v Hollywoodu nebylo na překážku. A Hollywood si jásá! Znamená to totiž, že má po ruce člověka, ze kterého mají radost lidé, jimž záleží na tom, aby v továrně na sny dostávali šanci i minoritní herci, a zároveň i lidé, kteří by se normálně na žádné „etnické“ filmy třeba ani nepodívali. Dvojí zásah, dvojnásobné výdělky…

Než mi nyní někdo skočíte vynadat do komentářů, jaký to jsem neuctivý rarach, vězte, že si tohoto fenoménu, této praktiky, je vědomý sám Sir Ben Kingsley. Zde uvádím výňatek z jednoho rozhovoru, který před pár lety poskytl rádiu NPR. Kromě toho, jak zdatná řitní alpinistka je paní reportérka, si povšimněte, jak Kingsley mlží a snaží se celou situaci podat tak, jako že jde vlastně o báječnou věc:

Photo by Yiannis Zervopoulos, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Linda Wertheimer: O vás se nedá tak docela říct, že byste byl obsazován do stále stejných rolí. Vyhrál jste Oscara za Gándhího, ale objevil jste se i v celé řadě dalších filmů. Zajímalo by mě tedy, jestli vám pomáhá to, že vypadáte etnicky tak trochu neurčitě, že vás lidé nedokáží jednoduše zařadit do té či oné škatulky, do toho či onoho lidského kmene.

Ben Kingsley: Nebo mě zařazují tak trochu do všech.

Linda Wertheimer: Přesně tak.

Ben Kingsley: Tenhle systém kmenových systémů se mi vcelku příčí, ale zároveň mě mé ego nutí přiznat, že mi samozřejmě velmi lichotí, že si mě tolik různých lidských kmenů nárokuje a přijímá mě za svého. Přijde mi to naprosto úžasné. Že mám v očích tolika národů funkci lidového vypravěče možná znamená, že jako společnost v určitém ohledu oživujeme onu dávnou pozici kmenových povídkářů. Víte, Lindo, člověk prostě může jen doufat, že ony pradávné příběhy dokáže podat nějakým novým způsobem.

Tak určitě, Bene…

Takovýto přístup je ovšem poněkud napřestlamu. Pokusím se nyní vysvětlit, proč mi obsazování Kingsleyho do takového množství etnicky různých rolí trochu vadí: Zběžným pohledem na seznam jeho děl se zdá, že většina rolí, jež tento herec ztvárňuje, jsou běloši. Budiž – Kingsley jako běloch vypadá, takže není co řešit. Navíc i kdyby jako běloch nevypadal a ony role nebyly rasově nijak specifikované, byla by to také paráda, protože by se filmy a seriály hned staly pestřejšími a spíše by odpovídaly realitě.

Jenže co všechny ty role, v nichž Kingsley hraje postavy různých národností? Indy, Egypťany, Íránce, Araby, Latinoameričany…? Jestliže jsme si řekli, že Kingsley „vypadá bíle“, tak by se do těchto rolí zákonitě příliš nehodil, ne? Proč se tedy lidé, kteří se běžně u jakýchkoliv případů vybělování bouří, nebouří i zde? Nu, jednoduše proto, že Kingsley je poloviční Ind, takže přece minoritním hercem v podstatě je, že ano? No, to sice ano, ale…

Kingsley jako rasově minoritní herec jednoduše příliš nevypadá, takže fakt, že se svým míšeným původem ohání pokaždé, když někdo poznamená, že se do té které role ani trochu nehodí (tohle muselo studio Marvel jeho jménem dělat obzvláště ve chvíli, kdy byl obsazen do role Mandarina ve třetím Iron-Manovi), je docela podraz. V Hollywoodu se snaží prosadit nesmírná spousta jiných herců, herců tmavších odstínů pleti, herců různorodých etnicit, herců, kteří by se do mnohých Kingsleyho rolí typově hodili znatelně více. Jenže tito herci nedostávají šanci, protože na rozdíl od Kingsleyho vypadají až příliš etnicky – vypadají tak, jak vypadat mají. Sir Ben je prostě bezpečná volba: Vypadá bíle, ale kdyby se někdo ptal, tak má na svou etnicitu papíry…

Jenže diváky nějaké papíry nezajímají. Diváci, na nichž je jejich rasová příslušnost na rozdíl od Kingsleyho poznat, chtějí na obrazovkách a filmových plátnech vidět sami sebe, protože jakmile nejsou v médiích reprezentovaní, jako by neexistovali. Určitě jste například museli postřehnout, jak byli nadšení fanoušci ze všemožných rasových minorit (tedy nejen fanoušci afroameričtí), když studio Marvel vypustilo prohlášení o tom, že v roce 2017 věnuje celovečerní film postavě Černého pantera. Minimálně Amerika je plná nejrůznějších lidí a ti všichni mají právo být v médiích zastoupení. Cokoliv jiného je omezuje a nám ostatním zkresluje realitu.

Dovedete si tedy asi představit, jak frustrující to pro diváky z rasových minorit musí být, když se někde uvolní byť i jen drobná vedlejší rolička pro nějakého ne-bílého herce, a studio do ní místo člověka, který by tam svým vzhledem a etnickými kořeny perfektně seděl, najme bělošsky vypadajícího Kingsleyho? A v dalším filmu a další etnicitě zase. A pak znovu a znovu… Vlastně, promiňte. Kingsley je přece ten poloviční Ind, takže už raději mlčím…

Někomu případ Bena Kingsleyho možná připomene Johnnyho Deppa. Tento americký herec do roku 2013 téměř ve všech svých filmech ztvárňoval bělochy. Výjimkami mohou být snad jen již zmiňovaná Čokoláda či film Don Juan DeMarco, kde předstíral, že je Kubánec, čímž si ovšem vysloužil místo v mnoha seznamech vybělených rolí. Depp byl za bělocha označován, považován… nikomu nic jiného nepřišlo na mysl. Jenže pak se objevil ve vybělené adaptaci Osamělého jezdce a zčistajasna se najednou začal ohánět tím, že jeho obsazení v roli indiánského bojovníka Tonta je vlastně naprosto košer, protože on sám je de facto indián. Kdybyste náhodou nevěděli, tak Johnny „hádá“, že mu v žilách koluje nějaká ta indiánská krev: „Prababička docela i byla indiánka. Vyrůstala jako Čerokíjka. Nebo byla možná z kmene Krí. Docela to k ní i sedí, protože pocházela ze státu Kentucky a tam je Čerokíjů a Kríů habaděj.“ Moc hezké, Johnny Deppe. Namoutěduši. Jen tak dál…

Vraťme se ale zpět ke Kingsleymu: Když se podíváme na všechny ty rasy, národnosti a etnika, která již ve své kariéře hrál, musíme se skoro až smát. Je k neuvěření, co všechno studiím prostřednictvím Kingsleyho prošlo. Tahle věc má ale i dosti stinnou stránku: S každou rolí, kterou z „bezpečnostních“ důvodů dostal Kingsley, ačkoliv by se do ní typově hodil někdo úplně jiný, jednak utřel onen druhý herec a musel dál třít bídu s nouzí, ale také se tím pokřivil náš vlastní obrázek světa. S trochou nadsázky to díky hollywoodských studiím a Kingsleymu totiž skoro vypadá, jako by ve světě žili samí (téměř) běloši. To se potom člověk diví, když vyjede za hranice… Díky tomuto herci, který nota bene téměř ve všech svých rolích za posledních několik desítek let vypadá naprosto stejně, je na plátnech jednoduše velmi malá diverzita – což bude, doufám, zřetelné při byť i jen letmém nahlédnutí na dole přiložené fotky.

Pojďme se tedy na Kingsleyho pestré role podívat. Uvedený seznam je výběrový. Tento herec natočil přes stovku filmů a seriálů, v nichž na jeho rase a etniku někdy záleželo, jindy vůbec ne. Některé národnosti si také střihnul vícekrát (například exoduského Egypťana si brzy zahraje ještě dvakrát – na Vánoce ve třetí Noci v muzeu a napřesrok v seriálu Tut ), na jiné možná ještě čeká (myslím, že ještě nehrál černocha, tak snad mu to brzy vyjde…!). Berte to tedy jen jako reprezentativní vzorek Kingsleyho „chameleonského génia“.

A abychom si měli jeho „měnící se vzezření“ s čím porovnat, ke každému příkladu přikládám pár obrázků lidí, kteří ve skutečnosti patří v národnostem, na něž si Kingsley v daných snímcích jen hraje; národnostem, jejichž příslušníci neměli šanci dostat roli v Kingsleyho filmech, protože na rozdíl od něj nevypadali tak bezpečně bíle. Schválně mi pak řekněte, jestli vám nepřijde trochu škoda, že v některém z těch partů nedostal šanci raději někdo, kdo by se do ní fyzicky hodil mnohem více. Po světě chodí tolik různých lidí, což by měly filmy odrážet, ale nedělají to – všechny minoritní postavy totiž musí vypadat jako Kingsley…

Stranou jeho evropských rolí, ty přikládám pouze pro kontrast (a obrázky k nim kvůli grafické ucelenosti): Aby bylo vidět, jak je to absurdní, že Kingsley jeden rok mohl hrát zároveň viktoriánského Angličana a Araba (a skutečný arabský herec samozřejmě utřel); jak je to směšné, že diváci neměli nejmenší problém zbaštit tomuto britskému herci s indickými kořeny za celou jeho dlouhou kariéru role Latinoameričanů a zároveň Rusů, role Poláků a zároveň Peršanů, Rakušanů a zároveň Číňanů atd.

Co se konkrétních fotek týče, má jít pouze o ilustrační obrázky, takže ve většině případů ony tváře nepoznáte. Kdyby na vás mezi nimi přeci jen vykouknul někdo známý, berte to jako bonus. Zároveň jsem však v případě, že Kingsley v daném snímku ztvárňoval nějakou skutečnou osobu, použil pro porovnání hned na druhém místě fotku oné osoby (toto se týká Schindlerova seznamu, Vrahů mezi námi a Gándhího). Dost už ale povídání: Bavte se a plačte…

—————

EXODUS: Bohové a králové (2014) – Egypťan

Iron Man 3 (2013) – Číňan

 Enderova hra (2013) – Maor

Hugo a jeho velký objev (2011) – Francouz

Princ z Persie: Písky času (2010) – Peršan

Dům z písku a mlhy (2003) – Íránec

 Oholený klenotník (1997) – Angličan

 Hon na Šakala (1997) – Izraelec

Bible – Starý zákon: Josef (1995) – Arab

 Smrt a dívka (1994) – Latinoameričan

Nevinné tahy (1993) – Ital

Schindlerův seznam (1993) – Polák

Pátá opice (1990) – Brazilec

 Vrahové mezi námi: Příběh Simona Wiesenthala (1989) – Rakušan

 Pascaliho ostrov (1988) – Řek

 Testimony (1988) – Rus

Gándhí (1982) – Ind

——————-

——————-

Korekce: Lucifrid

——————-

Zdroje a další čtení:

Ben Kingsley

http://kotaku.com/5954071/the-racial-politics-of-a-white-guy-playing-an-asian-bad-guy-in-iron-man-3

http://www.lifelounge.com.au/blogs/sineadstubbins/why-does-ben-kingsley-get-a-racial-free-pass.aspx

http://rendezvous.blogs.nytimes.com/2012/07/18/can-ben-kingsley-play-chinese/

http://en.wikipedia.org/wiki/Curse_of_Ham

http://www.thegloss.com/2011/08/04/culture/selena-gomez-and-14-other-actors-who-played-a-different-ethnicity/

http://www.salon.com/2012/05/14/whitewashing_a_history/slide_show/11

http://www.scpr.org/blogs/newmedia/2013/05/07/13562/why-comic-book-fans-hate-the-mandarin-in-iron-man/

Why is Hollywood Continuing to Whitewash Ancient Egyptian History in 2014?

http://collider.com/shawn-levy-forty-thieves-liam-hemsworth/

http://www.huffingtonpost.com/2014/07/10/hollywood-whitewashing_n_5515919.html

http://www.newsweek.com/ridley-scott-refused-cast-mohammad-so-and-so-new-film-287689