Adaptace úmrtí v 5. řadě Hry o trůny 1/3

„Všechny smrti v Písni ledu a ohně označené štítkem,“ Photo by Adam Rifkin, Flickr, CC BY 2.0

Když jsme si v době původního vydávání článku o adaptaci Hry o trůny psali, že „změn budou obzvlášť v páté a šesté sérii desítky, protože se Martinův příběh v této části rozvětvil natolik, že by jinak bylo naprosto nemožné jej adaptovat,“ nikdo nemohl tušit, jak moc bude toto tvrzení pravdivé. Právě v průběhu páté série lidem konečně došlo, že kniha a seriál nejsou jedno a to samé, že si obě média jdou do určité míry vlastní cestou. Spousta fandů však toho zjištění brala jako negativum a zbytečně dokola rozebírala, oplakávala a nadávala na každou změnu: „Tahle postava měla být jinde.“ „Tenhle chlap měl ještě žít.“ „Tihle se přece ještě nesetkali.“ „Takhle to v knihách nebylo.“ „Ti to teda domrvili.“ Dokolečka dokola, stále ta samá pohádka.

Nepoučitelní „fanoušci“ seriálu v jednu chvíli vyvolali na internetu takový poprask, že se ke změnám musel vyjádřit sám autor knižní předlohy George R. R. Martin. Místo toho, aby v klidu pracoval na dokončení epické ságy, musel sednout ke svému blogu a napsat následující zprávu:

Dovolte mi, abych zopakoval, co jsem v minulosti řekl již nespočetněkrát.

Kolik měla Scarlett O’Hara z Jihu proti Severu dětí? V románu tři. Ve filmu jedno. Ve skutečnosti žádné. Šlo totiž o fiktivní postavu, která nikdy neexistovala. Film je film, kniha zase kniha. Jde o dva různé způsoby vyprávění jednoho a toho samého příběhu.

Photo by Gage Skidmore, Flickr, CC BY-SA 2.0

Rozdíly mezi Písní ledu a ohně a Hrou o trůny najdete už v prvním díle první série. A již od toho pilotního dílu také neustále mluvím o efektu motýlích křídel. O tom, že drobné změny vedou ke změnám větším a ty pak nevyhnutelně k obrovským. HBO má za sebou více než 40 hodin náročného adaptování mých extrémně dlouhých, neobyčejně složitých, mnohovrstev-natých románů se spoustou zápletek a podzápletek, nečekaných zvratů, nesrovnalostí, nespolehlivých a měnících se vypravěčů, spoustou nejednoznačností a postav, kterých je v tuto chvíli již několik stovek.

Jen málokterá televizní adaptace kdy byla svému zdrojovému materiálu celkově natolik věrná jako Hra o trůny. Pokud o tom někdo pochybuje, schválně si běžte promluvit s nadšenci do románů Harryho Dresdena, čtenáři knih o Sookie Stackhousové nebo fanoušky komiksové předlohy Živých mrtvých. Čím déle je ale Hra o trůny na obrazovkách, tím více motýlků mává křídly a způsobuje změny. A nyní jich je už tolik, že jejich máchání rozpoutává bouře. Například tu, která mi nyní pohltila e-mailovou schránku.

Photo by Gage Skidmore, Flickr, CC BY-SA 2.0

Próza a televize mají jiné přednosti, jiné slabiny, jiné potřeby.

David, Dan, Bryan i celá HBO se snaží tvořit co možná nejlepší seriál.

A já se mezitím snažím tvořit co možná nejlepší knihy.

Ano, tato dvě média se od sebe čím dál více liší. Rád tu situaci přirovnávám ke dvěma cestičkám, které se v temnotě lesa rozbíhají od sebe. Všichni ale máme v plánu sejít se na konci na stejném místě.

Než tam dojdeme, doufáme, že si čtenáři i diváci tu cestu užijí. Nebo cesty, pokud zvládnou jít po obou. I z motýlků občas vyrostou draci.

Já sám se k Martinovi přidávám a také opakuji, že všechny změny oproti předloze jsou nejenom v pořádku, odůvodnitelné a pochopitelné, ale povětšinou také skvěle promyšlené (snad jen ti Píseční hadi a celá dornská linie si kritiku skutečně zaslouží). Stejný názor má mimochodem i představitel seriálového Lorase Tyrella Finn Jones, který na newyorském ComicConu 2015 řekl:

„Já přečetl všechny díly knižní série a hrozně se mi líbily. Jsou to podle mě úžasně napsaná literární díla. A stejně tak se mi hrozně líbí i seriál. David s Danem odvádí při adaptování těch knih skvělou práci. Líbí se mi, jak zjednodušují jejich spletitý děj, zaostřují celé vyprávění. Všechny změny, které provedli, mi přijdou výborné a seriál má díky nim větší spád a emocionální dopad. Obě formy příběhu sice mají stejný základ, ale jde o dvě různé entity.“

Vrhněme se ale nyní na to nejdůležitější a začněme si porovnávat úmrtí zásadních postav v seriálu s jejich knižními předlohami. Protože se v určitých místech seriál od knih opravdu hodně odvrátil, pohrál jsem si trochu s pořadím, v jakém budou jednotlivé zemřelé postavy prezentovány. Jelikož bude třeba popisovat děj v čtvrtém a pátém díle Písně ledu a ohně a porovnávat jej s tím, co se děje v seriálu (tedy pozor na spoilery), tak abychom se nemuseli příliš opakovat, nebudeme se o věrnosti zachycení jejich smrti bavit chronologicky, nýbrž po vzoru samotného Martina v podstatě geograficky. Začneme ve městě Meereen, dále skočíme na sever ke Zdi a nakonec se podíváme do všech ostatních míst, kde se více či méně krvavým způsobem umíralo.

Mossador

Photo by Robert Ball, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

V předchozích částech jsem na úvod vždy psal, jak byla ta která scéna v seriálu pojata, jak ji fanoušci přijali, jak se lišila od své knižní předlohy atd. Poté jsem přiložil video a pro porovnání pod něj ještě vlastní překlad odpovídající pasáže z knih. Od této šablony nyní budeme muset leckde upustit, protože některé postavy v seriálu zemřely, ačkoliv v knihách stále žijí, zatímco jiné byly pro potřeby pořadu upraveny či přimyšleny, takže se o jejich smrti v knihách nedá najít vhodná pasáž.

Právě toto je případ osvobozeného otroka Mossadora, kterého nechala seriálová Daenerys popravit za to, že se pomstil Synovi Harpyje za vraždu jednoho z Neposkvrněných. Postava jménem Mossador sice v knihách existuje, a dokonce i zemře, ale jde o někoho jiného, kdo zahyne jiným způsobem. Knižní Mossador je bratr Dannyiny služebné a tlumočnice Missandei, který byl spolu s dalšími dvěma sourozenci vycvičen na Neposkvrněného. Mossador se přidal k Dannyině armádě, ve městě Meereen však byl během hlídky zabit Syny Harpyje. Ti jej spolu s několika dalšími Neposkvrněnými rozdrtili kameny, které jim z vysokých zdí hodili na hlavu.

Krátká odbočka: Během vysílání jsem téměř každý týden na internetu četl napruzené komentáře diváků, kteří se čertili nad neschopností Neposkvrněných. „Já myslel, že to mají být ti nejlepší bojovníci na světě. A přitom jich v každém díle několik zamordují. Pche! Nekňubové, fušeři! Houby umí! Jsou úplně k ničemu!“ Rád bych tedy podotkl, že když George RR Martin Neposkvrněné vymýšlel, vcelku jasně měl na mysli římské legionáře. I ti byli skvělí válečníci… jestliže měli možnost bojovat na otevřeném prostranství v přesně daných formacích. Neposkvrnění jsou stejní: Pokud by byli na bojovém poli a mohli se zformovat, jen málokdo by na ně stačil. Ale v boji zblízka jim jsou dlouhá kopí spíše na obtíž. Nota bene, pokud na ně Synové Harpyje pořádají přepadovky a nahánějí je po malých skupinkách do stísněných prostor…

Hra o trůny, Photo © HBO

Vraťme se ale zpět k Mossadorovi: Tvůrcům Davidu a Danovi se jeho jméno očividně líbilo, tak si ho vzali a použili ho pro postavu, kterou speciálně vytvořili pro potřeby seriálu. Konflikt Daenerys s městem Meereen byl totiž potřeba výrazně zjednodušit. Rozkol mezi ní a přeživšími členy urozených rodin / Syny Harpyje zůstal, avšak v knihách Danny žádného osvobozeného otroka popravit nenechá. Místo něj napětí obstarává eskalující počet vražd páchaných Syny Harpyje na Neposkvrněných a osvobozených otrocích a hlavně přicházející válka. Tak tak, v průběhu téměř celé páté knihy je Meereen kromě všeho ostatního ještě obléháno nepřátelskou armádou. Detaily konfliktu zde nebudeme rozebírat, protože si tuto příběhovou linii spolu s novými Železnými, kteří do ní budou zasahovat, tvůrci seriálu podle všeho moudře nechali na příští rok.

Čímž se vracíme zpět k Mossadorovi. Jaká tedy byla jeho role v seriálu? Proč bylo třeba si ho tam přimyslet? Částečně proto, aby se v Dannyině příběhové linii zvýšilo napětí umenšené chybějícím obléháním. Zčásti proto, aby se lépe rozvinul charakter a postoje samotné královny. A konečně i z toho důvodu, aby se pomocí jeho postavy na začátku sezóny lépe představili Synové Harpyje a vůbec celá vyhrocená situace ve městě – podobně byla například do osmého dílu přimyšlena postava divoké bojovnice Karsi, díky níž se diváci mohli snadněji vžít do dané příběhové linie (ale o ní si ještě budeme povídat). Mossador prostě v seriálu nebyl jen proto, aby mohl zemřít.

Ser Barristan Selmy

Ajaj, proti téhle smrti, téhle změně, se nadávalo jako proti málokteré. Ser Barristan totiž v knihách i na konci pátého dílu nejenom žije, v knize šesté podle zatím uveřejněných kapitol dokonce povýšil na jednoho z ústředních vypravěčů. A přesto se ho Dan a David zbavili – nechali ho ubodat Syny Harpyje. Proč to udělali? Bylo to jen kvůli momentu překvapení? Ztratili snad rozum a začali ve snaze udržet si s pomocí bezdůvodného násilí pozornost diváků oddělávat i ty postavy, které jsou nezbytně nutné pro další vývoj příběhu?

Když se takhle ptám, odpověď je asi jasná. Barristan Selmy musel zemřít, protože pro něj v seriálu kvůli několikerým dalším změnám již nebylo místo. Ser Barristan v knihách vystupuje jako Dannyin rádce a později jako jeden z hlavních vojevůdců v boji o město. A tyto role za něj v seriálu zastanou Tyrion s Jorahem / Daariem, tedy postavy, které se v knihách k Danny zatím buď nedostaly, nebo od ní byly odloučeny.

Photo by Robert Ball, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Jednou z největších výtek, které čtenáři vznášeli proti Tyrionově příběhové linii v pátém díle knižní ságy, bylo, že ačkoliv má tato postava v plánu dojet za Daenerys, ani na konci více než jedenáctisetstránkové bichle se mu to nepodaří.

Kdybychom si to vzali pěkně popořadě:

Nejdříve se v doprovodu Illyria (kterého v seriálu nahradil Varys) několik kapitol prolévá vínem, brblá nad zavražděným otcem a truchlí nad ztrátou Shae;

pak se nalodí spolu s jakýmsi Griffem, jeho synem a tuctem dalších postav na loď do Volantisu (roli prvních dvou v seriálu převzal Jorah, ostatní byli vyškrtnuti);

Tyrion si uvědomí, že ani jeden z Griffů dost možná není tím, kým se zdál být;

krátce nato je přepadnou kamenní lidé a Griff zachrání Tyrionovi život;

potom ho ve městě Selhorys konečně unese Jorah a Griffové se ztratí z očí;

Tyriona se pokusí zabít jakási trpaslice, protože ho viní ze smrti svého bratra, který vystupoval na svatbě Joffreyho a kterého ve Volantisu zabila parta námořníků, jež ho pokládali za Tyriona a chtěli ho proto přivést Cersei;

společně všichni tři vyrazí směrem do města Meereen, jejich loď ale přepadnou otrokáři, zajmou je, převezou je do města Yunkai a prodají je tam jakémusi Yezzanovi zo Qaggazovi;

ten je donutí vystoupit v nově otevřené aréně s úmyslem nechat je v závěru jejich parodie na rytířský turnaj roztrhat lvy;

plány mu překazí Daenerys, která, aniž by o Tyrionově existenci věděla, šelmy nenechá vypustit;

Yezzan následně zemře na nemoc podobnou moru, Tyrion s Jorahem a trpaslicí uniknou a přidají se ke skupině válečníků zvaných Druzí synové;

pak se začne bojovat o město Meereen… a pátá kniha znenadání skončí.

Hra o trůny, Photo © HBO

Zkuste mi někdo tvrdit, že by bylo lepší, kdyby se David a Dan vedle ostatních příběhových linií snažili do deseti hodin pořadu narvat i všechny tyto detaily! Rozdělení tohoto Tyrionova příběhu do dvou řad nepřicházelo v úvahu, neboť by postavu pouze připravilo o přirozený vývojový oblouk a jakýkoliv náznak vyvrcholení v závěru sezóny.  Kdyby se to tam D&D snažili všechno narvat, diváci by po dvou dílech tak akorát odpadli kvůli pomalému tempu, přehršli postav, jmen, lokací a podzápletek, a konečně i kvůli poněkud anti-klimaktickému závěru! Takhle tvůrci v seriálu nechali, co bylo v knihách důležité, a to i za cenu slučování postav; vyškrtli, co v tuto chvíli nebylo; nechali v příběhu co nejvíce akce a napětí; a konečně svedli dohromady Danny s Tyrionem (a následně i Jorahem), na což se čtenáři těšili, ale nedočkali se. (Tenhle odstavec neberte jako útok na knihu, protože co by nefungovalo na obrazovce, vás na stránkách náramně pohltí.)

Bohužel však tyto změny odnesl Barristan, který již v seriálovém příběhu neměl funkci. Danny tolik rádců prostě nepotřebuje – obzvláště ne, pokud by to znamenalo, že by každý měl o to méně příležitostí objevit se na obrazovce, něco říct a jakkoliv se vyvinout. Ostatně kvůli omezenému prostoru 10 dílů v sezóně má Danny také místo celé skupiny služebných k ruce pouze Missandei. Jeho smrt navíc krásně ilustrovala nebezpečí, které pro Danny a její lid představují každodenní útoky Synů Harpyje. Truchlit za padlého rytíře však není příliš třeba. On to Ser Barristan beztak časem schytá i v knihách…

Hizdahr zo Loraq

Ani Hizdahr v knihách ještě nezemřel (a je otázkou, jestli je skutečně mrtvý i v seriálu – dokud člověk nevidí něčí hlavu na kůlu, tak prostě neví). Jde o to, že Hizdahra v Martinových románech spousta postav považuje za Harpyji – onoho skrývaného hlavního kápa meereenského odboje proti Daenerys. V páté knize Hizdahr usiluje o Dannyinu ruku (v seriálu bylo příjemné vidět, že tvůrci nechali rozhodování o těchto věcech na Danny) a tlačí na ni, aby znovu zavedla tradici zápasů v aréně. Třebaže ale Danny svolí, dá mu podmínku: Obojí udělá jen v případě, že se mu podaří na tři měsíce zastavit útoky Synů Harpyje. A voilá, ono mu to skutečně vyjde.

Photo by Robert Ball, Flickr, Cc BY-NC-ND 2.0

Daenerys si ho tedy vezme a otevře Daznakovu bojovou arénu. Řičení davu a pach prolévané krve však přiláká volně si poletujícího Drogona, který přiletí do arény a nadělá tam pořádný zmatek. V knihách se tedy žádná masivní vzpoura Synů Harpyje nekoná. Tvůrci si ji opět přimysleli, aby zvýšili napětí a aby celá zápletka se Syny Harpyje dostala pořádné vyvrcholení.

Nechápejte to ale tak, že v knižní aréně Daenerys nešlo o život. Šlo. Pokus o její vraždu byl jen méně dramatický a po vraždě Joffreyho by byl divácky okoukaný: Harpyje (Hizdahr?) se ji pokusila zabít otrávenými smaženými kobylkami, které však místo Danny spořádal její věrný a v seriálu nikdy neuvedený bojovník Belwas. Ať už jsou ale detaily jakékoliv, Danny nakonec v obou verzích vyhupsne ve snaze zastavit dračí krveprolití Drogonovi na hřbet a odletí s ním pryč.

A v tomto okamžiku se obě verze začnínají zásadně rozbíhat: Zatímco televizní Hizdahr v aréně zemře (?), ten knižní se po Dannyině zmizení stane králem Meereenu. Nemá však důvěru jejích rádců, protože mu s přiotráveným Belwasem na lůžku Ser Barristan ani Šedý červ nevěří, že s Harpyjemi nemá nic společného. Nechají ho tedy uvěznit a jak to s ním dopadne, se ukáže až v šesté knize. Vzhledem k seriálu, ale jeho osud nejspíš nebude nejrůžovější.

Hizdahrovou seriálovou smrtí se David s Danem zbavili (?) další z tuctů vedlejších postav, které by jim v budoucnu pouze překážely. Je velmi pravděpodobné, že Hizdahr Harpyjí ani v knihách nakonec nebude, takže na obrazovkách možná jen došlo k dřívějšímu odhalení jeho nevinnosti. A nebo také nezemřel a všechno bude jinak – kdo ví. Na nějaké jeho uvězňování každopádně v desátém díle nejenže nebyl čas, ono by kvůli němu muselo být načrtnuto i pozadí s obléháním a blížící se bitvou. A to už by se tuplem nestihlo. Takhle byl seriál jednodušší, přímočařejší, svižnější a dramatičtější.

—————

ZBYTEK ČLÁNKU NALEZNETE V ARCHIVU NA TOMTO ODKAZE

—————

—————