David Koranda
Jumpstar @ seznam.cz
——-
Proslov Roryho O’Neilla alias Panti
Díky kladnému výsledku celonárodního referenda z pátku 22. 5. 2015 mohou irští homosexuálové uzavírat sňatky. Jednomu by se tedy chtělo za irskou kapitolou o homofobii udělat tlustou čáru a otočit list. Irsko se tímto krokem přece očividně muselo onoho strachu z duhové jinakosti celoplošně zbavit, ne? (Tak určitě – zhruba stejným způsobem, jako se Spojené státy zbavily rasismu tím, že si za prezidenta lidé zvolili Obamu.)
Ale ať jen nesýčkujeme… Výsledky referenda jsou ryze pozitivním krokem správným směrem, takže jsou na místě v první řadě oslavy. Kdyby se však přeci jen chtěl někdo podívat na to, kde tohle všechno do určité míry začalo, mrkněte se sem dolů na proslov Roryho O’Neilla. Právě tímto proslovem v únoru 2014 vygradovala celonárodní debata o homofobii, která spoustu lidí popostrčila k činnosti. Více v tuto chvíli není potřeba vědět – zbytek se dozvíte přímo z textu.
Photo by Torbakhopper, Flickr, CC BY 2.0
Mé jméno je Panti. Aby byli v obraze i zrakově postižení a bláhové naivky, tak ještě dodám, že jsem transvestita, divadelní umělec a občasný bojovník za práva homosexuálů. A jak již každému jistě došlo, pocházím také z té nejstřednější střední vrstvy. Otec pracoval jako veterinář na venkově; já chodil do dobré školy; po jejím dokončení jsem nastoupil do instituce, která středostavovštější už ani být nemohla – AMU; a ačkoliv to některé z vás možná překvapí, nikdy jsem neměl problém sehnat si dobře placené zaměstnání ve svém vlastním oboru – bourání konceptů genderu.
I tak mám ale bohaté zkušenosti s utlačováním. Přinejmenším se do kůže utiskovaných dokážu velmi snadno vcítit, protože dobře vím, jaké to je, když vám někdo říká, že nemáte zapomínat, kde je vaše místo.
Už se někdy někomu z vás stalo, že jste jen tak čekali na přechodu pro chodce a z auta, co projíždělo kolem, se vyklonila tlupa mladíků, kteří na vás zařvali „Buzno!“ a hodili po vás krabičkou od mléka? Samo o sobě to vlastně ani tolik nebolelo. Ty kartónky se dělají malé a oni mladíci měli koneckonců pravdu – buzna jsem. I přesto to od nich bylo dost opresivní, utiskovatelské gesto.
Photo by Marcus Lynam, Flickr, CC BY 2.0
Bolet mě to začalo až později, když jsem se dny a noci trápil přemítáním nad tím, jak to na mě jen mohli poznat. Co jsem jen mohl dělat, že to na mě hned z dálky viděli? Nenávidím se za to, že o takových věcech přemýšlím, protože je to příznakem utiskování. Když jsem po nějaké době zase stál na přechodu, snažil jsem se zjistit, čím to je, že je na mě homosexualita tak vidět; kontroloval jsem každý svůj pohyb, každé gesto, každý výraz ve tváři a byl rozhodnutý neudělat znovu tu samou chybu.
Přišel už někdy někdo z vás z práce domů, zapnul si televizi a oni tam zrovna vysílali pořad, ve kterém skupina lidí – lidí milých, důstojných, vzdělaných; takových těch lidí, kteří píšou do novin a jsou příjemnými sousedy – oduševněle a s rozumem diskutovala… o vás? O tom, co jste za člověka, jestli by z vás mohl být schopný rodič, jestli náhodou nemáte za lubem zničit koncept manželství, jestli nejste hrozbou pro děti, jestli vás sám Bůh nepovažuje za odpornost, jestli skutečně trpíte „duševní poruchou“? Dokonce ani té milé moderátorce – té paní, kterou v televizi vídáte tak často, až máte pocit, že ji vlastně sami znáte – nepřijde nijak zarážející, že tihle lidé vedou onu oduševnělou debatu o vašem charakteru a právech, která si „zasluhujete“. A přesně tímhle nás utlačují.
Jeli jste už někdy někdo se svým kamarádem gayem vlakem narvaným lidmi a tak dlouho se niterně krčili a kroutili, protože to na něm bylo tak strašlivě znát, že jste začali jeho „přiteplenost“ kompenzovat vlastním okatým mačismem a svádět hovor na nějaké „heteráčtější“ téma? Vy, kteří jste strávili posledních 35 let budováním vlastní identity dokonalého gaye, jste se najednou cítili zostuzeni jeho gayovitostí. I za tohle se nenávidím, protože tím utiskuji sám sebe. A kdykoliv stojím na přechodu pro chodce, dávám si pozor, co dělám a jak se tvářím.
Šli jste si už někdy někdo do své oblíbené kavárny přečíst noviny, rozevřeli je a uvnitř na vás vykoukl pětisetslovný článek, ve kterém se jeho autorka – milá, středostavovská paní; taková ta paní, co nejspíš přispívá na charitu, a které byste bez obav svěřili své děti na hlídání – velmi rozumně zamýšlela nad tím, jestli by se s vámi nemělo zacházet jako s druhořadým občanem, a ve kterém obhajovala svůj názor, že byste měli mít méně práv než ostatní? Když se potom od vedlejšího stolku zvedne jiná žena a s dovolením a s úsměvem na tváři se kolem vás protáhne, hlavou vám probleskne myšlenka: „Myslí si o mně to samé i ona?“ A zničehonic se opět cítíte utlačení. Raději proto jdete ven, zastavíte se na přechodu, ověříte si, že neděláte něco, co by vás prozradilo, a pak se za to nenávidíte.
Už jste si někdy někdo sedli k počítači a pustili si videa, ve kterých byli lidé ne nepodobní vám samotným – žijící v zemích dalekých i zemích, které jsou blíže, než byste řekli – biti do krve, vězněni, mučeni a vražděni, a to jen proto, že byli jako vy? I to je známka útlaku.
Před třemi týdny jsem byl v televizi a vyjádřil se v tom směru, že lidé, kteří aktivně usilují o to, aby bylo s homosexuály nakládáno jakkoliv druhořadě nebo jinak než normálně, jsou podle mého homosexuálního názoru homofobové. Někteří lidé – právě oni lidé, kteří aktivně bojují za to, aby byli homosexuálové podle zákona méněcenní – měli proti tomuto názoru nejen spoustu námitek, ale hrozili dokonce, že na mě i na celou stanici RTÉ podají žalobu. Správní rada RTÉ se ve své nekonečné moudrosti bleskurychle rozhodla, že pomocí velké kupy peněz zamete celou záležitost pod koberec. Já takové štěstí neměl.
Photo by Marcus Lynam, Flickr, CC BY 2.0
Už celé tři týdny mě heterosexuální lidé bez ustání poučují o tom, co to homofobie je, a kdo by ji měl mít dovoleno odhalovat. Faráři, senátoři, právníci a novináři se seřadili do zástupu, aby mi osvětlili, co ona homofobie vlastně znamená, a vysvětlili mi, čím se můžu cítit utlačovaný. Lidé, kteří homofobii v životě nezažili na vlastní kůži, kteří si na přechodu nikdy nekontrolovali, jestli náhodou nestojí nějak nepatřičně, mi najednou přednášeli o tom, že dokud mě nevězní nebo nenahání do vagónu pro dobytek, tak o nějaké homofobii vůbec nemůže být řeč. Přesně tímhle mě ale utlačují.
Homosexuálové se tedy nachází v absurdní situaci, kdy na veřejnosti nejenže nemůžeme říct, čím se cítíme utlačovaní, ale nesmíme si to ani myslet, protože nám rada moudrých nyní nově zavrhla definici společenské oprese.
Za má „nenávistná slova“ mě už tři týdny v kuse pranýřují na půdě parlamentu, v novinových článcích a v nenávistných komentářích na internetu, a to vše jen proto, že jsem si dovolil použít výraz „homofobie“. Takový domýšlivý ernest jako já má přece vědět, že slovo „homofobie“ už dávno nepatří homosexuálům. Díky náramně elegantním čachrům s jazykovými významy, z nichž by se i Orwellovi protáčely panenky, se totiž ukazuje, že oběťmi homofobie již nejsou homosexuálové, ale sami homofobové.
Jednu věc vám povím: Že vás nenávidím, není pravda.
Že jste podle mě skoro všichni homofobové, to už ovšem pravda je. Jenže homofob jsem i já. Ono by bylo k neuvěření, kdybychom jimi nebyli. Vyrůst v takto homofobní společnosti a vyváznout z toho bez jediného šrámu, by byl učiněný zázrak. Takže vůbec nejde o to, že bych vás kvůli vaší homofobii nenáviděl. Svým způsobem vás vlastně obdivuji. Vážím si vás, protože jste vesměs homofobní jen trošku. Vzato kolem a kolem je už jen tohle pořádný úspěch.
Občas ale nenávidím sám sebe. Nenávidím se, protože se na každém zkurveném přechodu musím kontrolovat. A občas, pravda, nenávidím i vás. Za to, že mě k tomu nutíte.
Záznam celého proslovu můžete shlédnout zde:
—————
—————
fajne
LOL me jednou taky jeden chytrak „oslovil“ na ulici „BUZNO“ (a ne videt na me nic neni protoze neni co).
A co jsem udelal? Sel se ho zeptat co tim KURVA myslel….. dost to bolelo (mel tak o 20 kilo vic a nehodlal debatovat:-) … jeho to ovsem bolelo taky …. a podle vseho dost na to aby me uz nikdo „buzno“ otevrene nerekl. A jestli to nekoho napadne zase tak nas to zase bude oba bolet.
Tak nebudte posrany a zkuste to jednou taky a pokud nevite jak tak tady je navod: http://www.youtube.com/watch?v=q_q0zhY765Y
jinak lepsi verze toho vidka je tady: http://www.youtube.com/watch?v=_JJv88KeuIs ale nemel jsem odvahu to nalinkovat primo aby me nejaky pako nevzalo doslova (predmety ruzny tak tim se mysli sutr nebo kovova tyc ale urcite ne palna zbran:-) hlavne at vsichni odejdou po svejch (!) ale vidko super!!!!!!!!!
Tak hlavně že jste z toho oba vyvázli celí… Tohle mi úplně připomíná M. L. Kinga a Malcolma X a jejich názory, jak na to. Jeden se bít nechtěl, zato ten druhý jo. Jen bych se nesnažil nikoho mobilizovat a přesvědčovat, aby se do ostatních fyzicky opíral. Oni ostatně i oba ti pánové krátce před svými (násilnými) smrtmi, otočili o sto osmdesát stupňů – Malcolm vychladnul, zato King se v otázkách násilné reakce na násilí trochu zradikalizoval. Tím chci jen říct, že nic není černobílé, názory se mění, každému, co jeho jest, hakuna matata, a tak vůbec 🙂
—
K tomu druhému videu: Zkažená mládež je výborný film o odporných věcech. Nejsem si jen jistý, jestli mně osobně tak docela sedí jeho použití coby motivačního podkladu k téhle písničce. Hlavní hrdina toho filmu je ve škole šikanován spolužáky, doma bit otcem, učitelé nic neřeší… schází se tam spousta různých činitelů. Nakonec už to ten kluk dál nevydrží a s jiným šikanovaným chlapcem naběhne do školy a postřílí tam nejen žáky, kteří jim ubližovali, ale taky spoustu nevinných lidí a ve finále dojde i na sebevraždu, než dorazí policie. Takže, jak říkám, použití zrovna téhle scény mi vůbec nesedlo…
—
Jestli můžu něco sám doporučit, tak na podobnou otázku se snažili najít odpovědi například tvůrci seriálu Odpočívej v pokoji. Mrkněte na díl S01E12 (ale mám takový dojem, že motivy z téhle epizody se pak objevují i v pár dalších…) 🙂
Prosel jsem si obema polohama a nejlepsi je jako vzdy stredni cesta. Presneji receno bych radsi mel svet bez nasili takze svy chovani polohuju tak abych byl o fous mene nasilny nez spolecnost. Tak ji budes tahnout smerem kterym chces ale zaroven nebudes za mimone.
……….
Jeste bych se vratil k tem tetkam protoze tohle s tim souvisi – taky veris te pohadce ze zeny ziji delsi dobu protoze se staraly o potomstvo coby babky?
KRAVINY NEVYSSIHO RADU!
Prumerna delka zivota zen se zacala protahovat az s civilizaci a nejak nemuzu najit nikoho kdo by potvrdil ten vysneny model „deti si hraji rodice pracuji a starousci se staraj o deti“. Tak maximalne po 2. svetove ale predtim makali vsichni furt (krom sedmeho dne).
…..
A co bylo teda funkci zen ze jim to zaslouzilo delsi zivot?
PEROVAT MLADY LIDI JAK SE neMAJ CHOVAT V OTAZCE SEXU (tj. hlidat dcerky/netere aby si neudelaly decko s nevhodnym samcem a hlidat chlapy z rodiny aby pro ne byla hlavni rodina a kdyz zacli myslet poklopcem tak je privest na „spravnou“ cestu – jinyma slovama SUKEJTE SI JAK CHCETE A S KYM CHCETE ALE JESTLI SE TO PROVALI TAK BUDETE MIT PRUUUUUUUUUSER – nektery babky jsou tohle schopny rict i otevrene „at si uzije hlavne kdyz se vrati k rodine“ ale pod kuzi to maj vsechny – pokud teda nejde o toho jejich samce tam jsou tolerantni o dost mene ze).
JInyma slovama zeny maj v genech zakodovany ze musi vychovavat populaci takze to proste delaj. Nejste jediny do koho se tyhle „hodny“ tetky opiraj ze se nechova vhodne. Jim vadi uplne vsechno a to ze jste castej jejich cilem je ze jste „prihraty“ (jako mekky). Ber to tak ze je to pro ne provokacka.
………
Podobne jako chlap bude povazovat za provokaci kdyz se pred nim bude poflakovat spore odena holcina a delat takovy ty laskovni gesta protoze to maj zakodovany v genech (teda 90% z nich). Tak pro tetky je proste provokacka videt nejistou osobu (hlavne muzskeho pohlavi) ktera nevi co se sebou (hlavne v otazce sexu). Pro tetky jste proste lascivni patnactky co se producirujou v kalhotkach a nevi jestli chtej sex. Tohle tetky proste nezvladnou. Ony musej poucit dotycnou osobu jak a koho sukat. Podobne jako chlap proste „musi“ ojet babu ktera si o to koleduje.
Chlapi se udrzi protoze ty co se neudrzi tak jdou soulozit do vezeni.
Baby se neudrzi protoze perovat mlady lidi nezakonny neni a navic jejich oblibena mantra „myslime to s tebou dobre“ je v tehle spolecnosti jako zbran.
…………
Pokud jde o ten film tak (pro me) stezejni bylo spis to ze ho vsichni bud mlatili nebo odvratili hlavu. A jedinej kluk kterej se ho zastal to schytal uplne od vsech (vcetne kamaradu i reditelky ktera se automaticky postavila za sigra protoze byl z jeji oblasti). Takze vsichni ostatni byli netecni a jedinej kdo nebyl skoncil znasilnenej. Tudiz netecni si zaslouzi netecnost kdyz se jim neco stane takze holt byli na spatnym miste ve spatnou chvili (nevim jak ve zkutecnosti ale ve filmu zbytecne nestrileli po tech co jim nic neudelali). Jinak uz jsem psal ze tohle byl extrem – strelny zbrane patri do valky v dobach miru musi kazdymu stacit chladny zbrane……
Díky za všechen čas, který jsi věnoval psaní toho příspěvku. Přiznám se, že já sám jsem pochytil asi jen část věcí, na které jsi narážel, ale pokusím se zareagovat alespoň na ně (ostatní mě třeba doplní):
—
Ve Zkažené mládeži jistě nesla vinu celá třída – ti, kdo šikanovali, i ti, kdo jen přihlíželi. To ale neznamená, že si kdokoliv zasloužil kulku. A (v tomhle se možná mýlím) mám takový dojem, že v té vyvražďovací scéně v kantýně ti kluci zabijí i pár žáků z nižších ročníků, protože neumí střílet a nepočítají s adrenalinem a tím, že jim ty zbraně budou „kopat“. Jak říkám – skvělý film o odporných věcech…
—
A otázka, proč ženy žijí déle, sice s tématem tohodle proslovu vůbec nesouvisí, ale kdysi mě také zajímala, takže jsem v průběhu času nasával jakékoliv informace, co se kolem mě mihly. Mám takový dojem, že jako jeden z mnoha důvodů se uvádí zdravější výživa, a to v průběhu věků. Dnes si ženy hledí toho, co jedí, často kvůli váze, ale i tak to znamená, že povětšinou jedí pestřejší stravu, saláty, ovoce, ryby. Muži (a tohle možná souvisí se současným pojetím maskulinity) mají hodně všeobecně potřebu konzumovat Maso (červené, vepřové) a pak na to doplácí třeba cholesterolem.
—
Kdybychom šli do minulosti, tak tohle v různých dobách z různých důvodů neplatí, ale… Jednou jsem viděl nějaký dokument o vývoji lidské rasy a v něm říkali, že jedním z důvodů prudkého rozvoje člověka (teď jsme možná ještě u australopytéka) bylo zvětšení mozku, zapříčiněné konzumací omega 3 mastných kyselin… které pračlověk získával ze škeblí… které sbíraly a ostatním servírovaly praženy… protože pramuži byli v lese na lovu červeného masa… které jim pak ucpalo cévy 😀 Takže, jak říkám, pestrá strava…
—
A ještě se, myslím, uvádí větší společenskost žen. Muži jsou (a dlouho byli) vychováváni jako solitéři. Projevovat emoce je všeobecně fuj (Kluci nepláčou!), moc si s ostatními povídat je také fuj, protože štěbetavost přece patří k ženám, kdybyste nevěděli… Jenže člověk je tvor společenský a při komunikaci s blízkými lidmi se nám do těla uvolňuje oxytocin a další hormony, které napomáhají snižování celkové hladiny stresu a tím pádem, nějakým způsobem, i trochu prodlužují průměrnou délku života.
—
Jinak ale ženy přežívaly muže už odnepaměti. Tohle vám můžu ukázat na příkladu z lingvistiky (protože v té se trochu vyznám). I v češtině se většina ženských povolání a funkcí tvoří přidáním ženské koncovky k mužskému základu. Tohle je známkou patriarchálního vývoje našeho společenství. Proto máme slova jako král-ovna, učitel-ka, čaroděj-nice atd. V angličtině je to kvůli rodové nepříznakovosti podstatných jmen složitější, ale i tak je většina takto rodově odlišených slov tvořena stejným způsobem: usher-ette (uvaděč-ka), princ-ess (princ-ezna), poet-ess (básníř-ka), she-wolf (vlk-čice) atd.
—
A teď ten příklad za milión: vdovec a vdova. Jako první je ona, widow, a teprve od ní je odvozen on, widow-er. A to právě proto, že ona je důležitější. Vdov bylo vždy více, protože muži se – jak si to tak představuji – nechávali zabíjet ve válkách, v hospodských rvačkách, upíjeli se, měli nehody. Většinou po nich zůstala právě ta žena, která pak měla – jak píšete – svou funkci v rodině a výchově. Nevím, nakolik je možné, že by i tohle vývojově prodloužilo ženám věk. Říká se sice, že se lidé na tomhle světě „drží“ déle, když se cítí potřební, ale takovéhle statistiky vám nikdo neudělá. Jednak by se nebylo čeho chytit, ale možná spíš některé statistiky ani potřeba dělat nejsou…
—
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, který možná ani nebyl k věci. Snad ale třeba něčím zaujal 🙂
Jo ten kamarad toho sikanovanyho tam rika ze trefil nejakou holku z osmaku protoze se netrefil. Nerikam ze si kdokoliv zaslouzil kulku (u tech co primo sikanovali je to diskutabilni obecne jsem proti trestu smrti a zalezi co je „zaslouzil“). Ale proste ty lidi byli na spatnym miste ve spatnou chvili. A vedeli (prinejmensim ty ze stejne tridy) co se kolem nich deje a nic neudelali aby situace gradovala. Jedna vec jsou rvacky ale na te plazi kazdej kdo u toho byl a nezastavil to je pro me gauner protoze tohle bylo pres caru a ze je to pres caru musi byt kazdymu jasny i kdyz jde „o partu“ i kdyz toho druhyho nemam rad. Takze nerikam ze si to zaslouzili kdyz z te plaze odesli/mlceli ale proste slzu pro ne neuronim. Stejne jako nemci mohli byt nevynni ale proste svou netecnosti dovolili nastup hitlera tak holt smula no. Ve spatnej cas na spatnym miste a nikdo z nich neudelal nic aby tomu spatnymu casu zabranil.
………………
Co se tyce toho delsiho zivota zen tak v nejakym dokumentu rikali ze je to dany evolucne (mluvil tam doktor a pokud si pamatuju tak tam porovnavali ruzny lidi jako napriklad eunuchy/mnichy a jeptisky kde ty kulturni vlivy jsou do znacne miry setreny).
Ale s tim pocitem „uzitecnosti“ to je rozhodne pravda protoze krivka umrtnosti ma (u chlapu) dva velky hrboly:
– kolem prahu dospelosti roku (pred a po v podstate dvojhrbol)
– po nastupu na duchod/vejminek
Takze jsme zpatky u toho ze ty „hodny tetky“ jsou izitecny (nebo si to mysli) kdyz muzou perovat mlady kluky (holky asi taky) aby sexovali tim spravnym (tj. „jejich“) zpusobem.
Ale obecne aspon co zatim vim (nebo co tvrdili doktori v dokumentech) tak zeny by zili dele i kdyby populace byla zcela unisex. Prej to maj geneticky proste naprogramovany delsi zivot.