HLOD 21 ← → HLOD 23

HLOD 22 – 2. 12. 2015 – O filmu Gods of Egypt jsme se zmiňovali již ve článku „EXODUS: Běloši a Kingsley“. Říkali jsme si tehdy, že se v roce 2016 „do kin přiřítí Gods of Egypt od Alexe Proyase, v kterémžto bijáku si tentokrát na Egypťany budou hrát ‚třístovkový vůdce‘ Gerard Butler, ‚dárcovský hrdina‘ Brendon Thwaites, ‚trůnovský Princ Krasoň‘ Nikolaj Coster-Waldau, ‚pirátský Kapitán Barbossa‘ Geoffrey Rush… a aby se neřeklo, že tam žena není vůbec žádná, přihodíme si ještě australskou šťabajznu modelku Courtney Eaton.“ A já na něj znovu upozorňoval před pár týdny na jumpspaceovských facebookových stránkách, když jsem u odkazu na první trailer psal: „Budoucí propadák. Hádejte proč?“

Mňo, onen první vypuštěný trailer vzbudil v divácích zhruba takové reakce, jaké se daly očekávat. Soudě podle hlasování zhruba čtvrtina lidí ukázku odsoudila jako okatě animovanou ohavnost s odpornými efekty a klišovitými postavami, které hrají krásní, avšak nesympatičtí herci. Nejčastěji komentovanou věcí (a zároveň nejkladněji hodnocenými komentáři) pak bylo barvité odsuzování nehorázné vybělenosti hlavních postav. Butler, Coster-Waldau, Thwaites a Eaton prostě jako starověcí Egypťané nesmírně tahají za oči a celý film tak svým vzezřením už nyní posílají do koše zapomnění. Což je škoda, obzvlášť pokud přihlédneme k potenciálu režiséra Alexe Proyase, který stojí za snímky Já, robot, Smrtihlav a Vrána. A zamrzí to o to více, když člověk ví, že se Alex Proyas sám narodil v Egyptě, a že je pro něj tento film srdcovou záležitostí. Bílé obsazení nebílého filmu mu tedy nejspíše vnutilo produkující studio Summit Entertainment a distribuující společnost Lionsgate.

Photo by Schristia, Flickr, CC BY-SA 2.0

Nyní – a právě proto o téhle věci znovu píšu – se ovšem díky rachotu, který na sociálních sítích způsobili fanoušci (opět opakuji, nenechte si nikým nakecat, že na názoru jednotlivce nezáleží!), všichni zúčastnění naprosto bezprecedentně omlouvají, seč mohou. Lionsgate vydalo – mimochodem v pátek – prohlášení, v němž se dušovalo: „Chápeme, že máme zodpovědnost činit taková rozhodnutí, aby v sobě diverzita obsazení našich filmů odrážela diverzitu zobrazovaných dějinných kultur a epoch. V tomto případě jsme pochybili, nedostáli vlastnímu příkladu, a selhali na poli diverzity a citlivosti k ní. Velmi se za to omlouváme. Společnost Lionsgate se usilovně snaží podílet na tvorbě filmů, které odráží různorodost našich diváků. Stejně jako tomu bylo doposud, budeme v tomto ohledu i nadále dělat, co jen bude možné.“ A sám Alex Proyas řekl do médií, „Proces obsazování filmů v sobě skrývá spoustu nejrůznějších proměnných. Už nyní je nám však jasné, že jsme měli při obsazování hlavních rolí zvolit rozmanitější druhy herců. Upřímně se omlouvám všem, koho se naše volby dotkly.“

Volně přeloženo: „Víme, že jsme to obsazení totálně posrali. Běloši v rolích Egypťanů vypadali debilně už v EXODU, a my se teď bojíme, že z našeho filmu bude stejný propadák. Tak tuhle omluvu, kterou nám sestavilo naše PR oddělení, laskavě přijměte, a na ten film příští rok jděte. Chceme z téhle slátaniny udělat franšízu, jenže pokud u diváků propadne, někdo přijde o práci.“ A právě o to jde! Po totálních propadácích, jakými byly vybělené blízkovýchodní bijáky EXODUS: Bohové a králové a Princ z Persie, by právě tenhle odporný snímek mohl být posledním hřebíčkem do rakvičky misreprezentace dějin, společností a národů. Jestliže si na sebe ani tenhle film nevydělá, možná se ta chystaná předělávka Mumie, adaptace příběhů o Alibabovi a životopisný snímek královny Kleopatry obsadí alespoň v některých rolích lidmi, kteří budou jako Egypťani vypadat…

Nicméně fakt, že jedno z hlavních studií přiznává chyby a omlouvá se za ně, je natolik zvláštní a neznámá věc, že to donutilo režisérku Selmy Avu DuVernay, aby na Twitteru napsala, „K podobným omluvám za věci, z nimž dochází dnes a denně, zpravidla nedochází. Jde o ojedinělou událost, která stojí za povšimnutí.“ Takže co z toho? Lionsgate, Summit a Proyas si zaslouží potlesk za to, že přiznali chybu. A jejich film si navzdory omluvě zaslouží narazit a shořet. Pokud Hollywood nezačne na podobných výšplechtech opakovaně a předvídatelně prodělávat – jestliže zjistí, že stačí jedna neupřímně upřímná omluva, aby bylo všechno odpuštěno –, nebude mít důvod cokoliv měnit. Tratit na tom ovšem budou pouze diváci.