HLOD 17 ← → HLOD 19

HLOD 18 – 30. 9. 2015 – S kostýmy ženských akčních či superhrdinských postav je kříž. Ať už mají být historické nebo futuristické, navrhuje je návrhář nebo návrhářka, a postava v nich běhá jen v jedné scéně nebo rovnou celý film, zpravidla jde o modely, u nichž nad funkčností a ochranou převažuje stylovost a snaha dát vyniknout hereččině sex-appealu. Když dával Christopher Nolan dohromady svého Temného rytíře, ve střípcích z natáčení zdůrazňoval v souvislosti s jeho kostýmem právě funkčnost, mobilitu a ochranu. Batman se ve svém ohozu musel dobře hýbat a oblek ho zároveň musel dostatečně chránit před útoky nepřátel. Schválně si ho ale porovnejme s Kočičí ženou: Tu kostyméři navlékli do latexu tak těsného, že útlé herečce Anne Hathaway během natáčení několikrát ruply švy na zadku, a který byste probodli i tupým švýcarákem. Ale Anne v něm vypadala zatraceně sexy, a o to šlo. Na Batmana se lidé měli dívat kvůli jeho síle a schopnostem poradit si se zloduchy. Na Kočičí ženu se lidé měli dívat.

Aby si ale někdo nemyslel, že popichuji jen Chrise Nolana, stejná výhrada se dá vznést proti většině ostatních akčních filmů s vyzáblými modelkami namachrovanými hrdinkami. Zatímco v Underworldu měly mužské postavy matrixovské pláště, vesty a brnění, Kate Beckinsale, ač občas také oplášťovaná, si většinou musela vystačit s těsným černým latexem. Carrie-Anne Moss v Matrixu – latex. Milla Jovovich v Resident Evilu – latex a/nebo kraťásky. Černá vdova – latex. Kočičí žena s Halle Berry – latex a výstřih. Aeon Flux – latex a výstřih. Elektra – těsné rudé kalhoty a korzet odhalující bříško a ruce. Lara Croft – kraťásky a těsné tílko. Obě generace Silk Spectre ze Strážců – latex a podvazky. Chystaná Wonder Woman, válečnice z amazonského pralesa – kozačky, minisukně a odhalená párátka paže. Emma Frost byla v X-Menech: První třídě po většinu stopáže dokonce jen ve spodním prádle. A tak dále a tak dále.

Photo by Nathan Rupert, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Tahle výtka nemá ani tak původ v tom, že bych byl kdovíjaký puritán a od akčních hrdinek požadoval, aby chodily zahalené v kožichu. Jen mi přijde tu komická, tu zarážející a jindy zase k vzteku jedna věc: Jestliže se mají tyto postavy v akčních scénách pravidelně ocitat v situacích, kdy mají někomu nakopávat zadek, vyhýbat se kulkám, vylétávat z oken, vyskakovat za jízdy z aut a kdo ví co ještě, tak mi připadá hodně zvláštní, když to dělají v oblečkách, které jim jsou viditelně nepohodlné a neuchránily by je před sebemenší oděrkou. I herečka Jennifer Lawrence si v jednom rozhovoru posteskla, že když natáčela X-Meny: Budoucí minulost a její mužští kolegové si po sobě o přestávce z legrace stříleli kuličkovkami, ona se nemohla zapojit, „protože jsem v podstatě byla nahá. Když to kuličkou schytali oni, byli v pohodě, protože na sobě měli oblečení. Ale kdyby trefili mě, setřeli by mi z kůže barvu.“

Dělat jinak to jde – stačí se podívat k mužským kostýmům, které jsou zpravidla utilitární a vybavené k boji. A občas to jde i u těch žen – Charlize Theron si ve čtvrtém Šíleném Maxovi na žádnou modelku nehrála a její skvělý kostým tomu odpovídal. To samé Jennifer Lawrence v Hunger Games, záporačka s čepelemi místo nohou z Kingsman: Tajné služby či hrdinky z filmů Jamese Camerona – především z prvních dvou Terminátorů a druhého Vetřelce. I Bryan Singer si většinou hlídá, aby si v  X-Menech jednotný celotělový spandex navlékaly všechny postavy bez ohledu na pohlaví. A ani Maria Hill nemá v Avengerech zapotřebí žádné výstřihy. Takže všechno jde, když se chce. Problém je, že většinou se tvůrcům příliš nechce, protože by tím šli sami proti vlastním (sexuálně motivovaným) preferencím, případně proti očekávaným preferencím očekávaného publika. Ale kdo ví, třeba se to již brzy změní. Minimálně v americké společnosti se o škodlivosti hypersexualizace a objektifikace hovoří čím dál více, tak třeba budou tyto řeči mít nějaký reálný dopad na hollywoodskou tvorbu. Protože některé kostýmy by si skutečně zasloužily pověsit na ramínko a uložit do kotle.

—————

—————