——————————–

O Chirurzích píšu v několika prvotních článcích a Trilogii zapovězených témat proto, že tyhle texty byly původně publikovány na stránkách www.greys-anatomy.cz, českém fanouškovském webu Chirurgů. Vycházely mi tam titulky k tomuto seriálu a dodnes jsem součástí té komunity.

Když jsem začal uvažovat nad tím, že bych psal nějaké články, měl jsem v úmyslu vrhnout se do velkých nebo jakkoliv zajímavých témat. Potřeboval jsem je ale nějak přiblížit zaměření těch stránek a cílovému publiku. Nechtěl jsem fanouškům Chirurgů na domovském webu jejich oblíbeného seriálu podstrkovat něco, co s Chirurgy ani trochu nesouviselo. Takže jsem zvolil tuhle strukturu, která mi umožnila poodhalit něco více o tomto seriálu a zároveň to celé zasadit do kontextu Hollywoodu.

Čistě z praktických, časových důvodů. Před sepsáním každého článku je třeba si toho něco málo načíst, něco málo dohledat, ověřit, dát si dohromady souvislosti, třeba si i nechat projít hlavou strukturu článku a jeho případné dělení. Když je článek napsaný, což může trvat také kdovíjak dlouho, ještě zdaleka není vyhráno. Text putuje na korekci k Lucifrid (která je však schopná mi ho ve vší své skvělosti velmi rychle vrátit zkontrolovaný) a jakmile ho mám zpátky, můžu se pustit do nahrávání na web. K čemuž potřebuji obrázky, gify a videa. Možná jste si všimli, že si s grafickou úpravou snažím dávat záležet – tato grafická úprava však občas zabere stejné množství času jako samotné psaní textů.

Tím vším chci jen říct, že vydat každý jeden článek je časově docela náročné. A protože Jumpspace spravuji jen tak vedle školy a brigád, na častější vydávání jednoduše nemám kdy. Zatím jsem tedy rád, že články dokážu vydávat alespoň jednou týdně. Pokud tyhle stránky ale máte lajknuté na Facebooku, určitě víte, že se tu poměrně často vydávají texty i jindy – konkrétně třeba filmové a seriálové citáty, moudra komiků nebo všelijaké doplňky starších článků.

Určitě! Nápadů na budoucí články mám ještě dost, ale za každý návrh budu rád. Minimálně tak budu mít představu o tom, co byste si rádi přečetli nejdříve. Na přání jedné dobré duše vlevo v shoutu byl ostatně napsán už článek o verzích videí a stahování 🙂

Každý obrázek na internetu má nějakého autora, a kde je přítomný autor, tam se dá mluvit i o autorských právech. Oficiální promo fotky z filmů a seriálů se podle všeho dají používat relativně volně. Stačí uvést majitele licence (produkční studio) a případného českého distributora, a užití daného screenshotu se v podstatě bere jako reklama, na jejímž šíření má sám majitel licence zájem. U ostatních fotek je to ale složitější… Spousta stránek již dojela na to, že na nich jejich správci použili nějaký obrázek, k němuž držel někdo jiný licenci, a ten někdo jiný si za tento přestupek nárokoval tučné odškodnění vymožitelné u soudu.

Dnes se dají obrázky legálně získávat buď copyrightované (jde tedy o obrázky, na něž se vztahují klasická autorská práva, které se nesmí bez svolení autora šířit, a které jsou většinou zpoplatněné), a to například z rozsáhlých fotobank ShutterStock, Getty Images, Associated Press, CTK, Reuters, ProfiMedia aj. Zde se ale platí tak vysoké měsíční poplatky (třeba 7 tisíc korun za měsíc za každý obrázek), že pokud člověk nemá na stránkách reklamu a denní návštěvnost v desetitisících, tato možnost pro něj padá. Nebo lze využít volné licence Creative Commons. Pod ní spadají všechny obrázky a fotky, za jejichž volné užití autoři nechtějí žádnou finanční odměnu.

Pár podmínek a omezení tu ale přeci jen je, a přesně zde přichází na scénu ony zvláštní kódy. BY je zkratka slova Attribution, kterou se oznamuje, že autor obrázku dává svolení k bezplatnému užití jeho díla, ale přeje si být v takovém případě jmenován. NC znamená Non-Commercial, tedy že ona fotka nesmí být použita ke komerčním účelům. ND, Non-Derivative, zakazuje jakékoliv úpravy obrázku a podle SA, Share Alike, když už k nějakým úpravám přeci jen dojde, obrázek by měl být osdílen s původní licencí / jménem autora. Na úplném konci je pak číslo (v našem případě buď 2.0, nebo 3.0), které označuje verzi licence Creative Commons (CC).

Takže abychom si rozluštili jeden takový popisek: Photo by Daniela Hartmann (tímto zmiňuji autorku fotky), Flickr (tímhle zase zdroj, z nějž jsem fotku převzal – většinou jde o Flickr nebo Wikipedii), CC (tímhle dávám najevo, že jde o obrázek, na nějž se vztahuje licence Creative Commons) BY (autorka fotky si přeje být jmenována) -NC (zároveň nechce, abych se na užití fotky obohacoval – Jumpspace je web nevýdělečný, takže Daniela může v klidu spát) -SA (kdybych fotku upravoval, nemohl bych tu novou verzi vydávat za vlastní, ale musel bych uvést zase jen Danielu) 2.0 (zatímco Wikipedie většinou užívá verzi licence 3.0, Flickr se drží dvojky). A to je vlastně celé. Tedy, není, ale tohle je ten základ 🙂

Bohužel nedají. Psalo už mi pár dobrých duší, že by se rády zapojily do diskuzí pod články, ale nemohou, protože nejsou na území České republiky a systém jim to kvůli cizokrajné IP adrese nechce dovolit. Díval jsem se, jestli by s tím nešlo něco dělat, ale i jako správce stránek jsem na tenhle problém malý pán. Úplně si zoufat ale není třeba: Kdybyste měli jakýkoliv dotaz, poznámku, připomínku apod., můžete napsat buď mně na e-mailovou adresu uvedenou v levém sloupečku, nebo nám všem na facebookových stránkách.

Výběr těchto filmů, které v postranní liště visí mnohdy i několik týdnů v kuse, neberu na lehkou váhu. Snažím se proto sahat v první řadě po takových snímcích, od nichž očekávám vysokou kvalitu. Nechci nikomu doporučovat kdejakou blbinu jen proto, že se o ní leckde jinde mluví, takže při výběru zohledňuji trailer, obsazení, tvůrce atd.

Kvalita ale není tak úplně všechno. Na jednu stranu beru v potaz i otázku, „Vyplatí se ten film vůbec vidět na velkém plátně?“ Protože některý si stačí třeba jen půjčit, stáhnout nebo pustit v televizi, ale platit za něj stokoruny v kině se přes jeho vysokou kvalitu prostě nevyplatí. Na stranu druhou se občas pokouším upozornit na filmy, k nimž čeští distributoři třeba ani neodkoupili práva, ale které si rozhodně zaslouží naši pozornost.

A v neposlední řadě mi také jde o to vybírat filmy co možná nejpestřejší. A to jak genderově, tak i věkově, rasově a jinak. V ideálním případě mi tedy jde o to, popíchnout čtenáře Jumpspaceu k tomu, aby si rozšířili obzory a aby se jim to zároveň i vyplatilo.

Jsem si velmi dobře vědom toho, že čím dál více lidí konzumuje informace z internetu přes mobil. A také jsem si vědom toho, že Jumpspace v mobilní podobě nefunguje úplně… nejideálněji. Obrázky jsou občas moc veliké; odstavec, který je normálně na levé straně, se z nějakého důvodu zobrazuje hned navrchu; prostě děs. Kdo ale čeká, že se tohle zobrazování co nejrychleji spraví, toho budu muset zklamat. Jumpspace je v podstatě blog, na kterém dělám sám, a už takhle mu věnuji poměrně dost času. Instalovat si reaktivní obrázky a kódovat responsivní interface (jestli to takhle vůbec můžu říct) se asi dá, ale nejsem programátor a není v mých možnostech do takové věci investovat.

Což ale vůbec nevadí. Ne že bych byl úplný staromil a výhružně třásl pěstičkou směrem k mobilům, ale osobně si představuji, že nejlepší způsob konzumace Jumpspaceu je pěkně v klidu na notebooku nebo stolním počítači. Tam se (i přes drobné odchylky v různých prohlížečích) stránky načítají tak, jak je zamýšlím prezentovat: pěkně ucelené, s velkými obrázky, viditelnými odkazy, videi apod. Prohlížení stránek z mobilu je tedy možné, ale člověk se musí oproti klasickému užití smířit se scrolováním a v některých ohledech nedokonalým formátem.