Vzestup a pád Nata Parkera V/V
Umělec vs. Dílo, Herec vs. Postava
Když dojde na lámání chleba, dokážu pochopit, když si nějaký divák plete herce s rolí, kterou někde hraje. Jestliže nesledujete žádné rozhovory a toho člověka vídáte jen v té jedné roli v televizi, tak vás to prostě vtáhne do světa daného seriálu nebo filmu a vy jste schopní toho herce vidět jen jako postavu, kterou tam ztvárňuje.
— Maggie A, blog Maggie’s Meanderings
Když už se bavíme o tom, jak lidé reagují na všelijaké hollywoodské skandály, vlastně bychom si mohli položit ještě jednu otázku, na niž jsme nedávno sami narazili: Jak obtížné je rozlišovat mezi hercem a jím ztvárňovanou postavou, mezi charakterem režiséra / scenáristy / autora předlohy a charakterem jeho filmu?
Že Anthony Hopkins a Mads Mikkelsen nejsou kanibalové, všichni víme, ale kdybychom s nimi měli večeřet, přeci jen bychom po nich nejspíš vrhali zvídavé pohledy. Že Carrie Mulligan ve většině filmů hraje křehké, dívčí typy postav, sice neznamená, že taková je i v soukromí, avšak kdykoliv se objeví v nějakém rozhovoru, člověk by ji stejně nejradši objal a koupil zmrzlinu. Herecké představitelce kněžky Melisandry ze Hry o trůny přišly poté, co její postava v seriálu udělala jednu obzvláště zavrženíhodnou věc, na osobní twitterový účet stovky nadávek a výhružek; a o Hughovi Lauriem si spousta lidí dodnes myslí, že je Američan, protože ho osm let tak přesvědčivě hrál. Prostě a jednoduše, že nám herci splývají s rolemi, které někdy ztvárnili, je věc vcelku běžná. Pokud toto splynutí ve fanoušcích vyvolá kladné emoce, tak je to pro obě strany vlastně docela fajn.
Co to ale obrátit? Co když nějaký umělec vyvede něco nekalého? Měla by se jeho nekalost v osobním životě promítnout do všeobecného pojetí jeho tvorby? Takhle to přece nefunguje, ne? Alespoň ne u těch největších jmen: Skladatel Richard Wagner byl zarytý antisemita. Anglický spisovatel Charles Dickens mlátil svou manželku a potajmu se tahal s náctiletou herečkou. Italský malíř Michelangelo Caravaggio brutálně zavraždil svého romantického soka. A Charlieho Chaplina vyšetřovala americká FBI nejenom za jeho velmi levicové politické názory, ale také proto, že utekl ze země s osmnáctiletou dívkou v náručí. Přes tohle všechno se ovšem Wagnerovy opery dodnes hrají na těch nejvýznamějších jevištích světa, Dickensovy romány se čtou a vyučují na všech školách, kdejaký kurátor by klidně položil život, jen aby mohl ve své galerii vystavit nějakého Caravaggia, a Chaplinovy filmy dodnes patří k rodinnému stříbru americké kinematografie.
Nebo si vezměme příklad ze současné hollywoodské tvorby: Třeba takový Orson Scott, autor Enderovy hry, je natolik příšerný homofob, že když šla do kin adaptace jeho nejznámějšího díla, internetoví válečníci vyzývali k bojkotu snímku. Já na ten film sice nešel, nikdy ani nechtěl jít, a Scottova homofobie se mi bytostně příčí, ale přeci jen mě ona situace tehdy nutila přehodnocovat vztah mezi umělcem a jeho dílem. A ke stejným závěrům mě vede i současná situace s Natem Parkerem. Jestliže je umělec zloduch, mělo by se s ním odsoudit i jeho dílo? I já ostatně Enderovu hru se zpožděním viděl a vcelku se mi líbila. Možná by se mi tedy mohlo líbit i Parkerovo Zrození národa. Nebo by se k tomuto autorskému vztahu nemělo vůbec přihlížet?
Mezi tvůrcem a jeho tvorbou by se asi měla dělat silná čára. Osobní život, radosti i strasti tvůrců – ať už jsou to herci, scenáristé, režiséři, spisovatelé nebo kdokoliv jiný – možná někdy mohou obohacovat interpretaci jejich tvorby, ale člověk by se neměl tím prvním nechat ovlivňovat do takové míry, že nebude schopný vnímat to druhé jako samostatný útvar. Například Mel Gibson, když se napije, zjevně není úplně nejmilejší člověk, ale já jen kvůli tomu nezačnu předstírat, že neumí skvěle režírovat a že to nebýval i relativně obstojný herec. Shia LaBeouf je v osobním životě velmi zajímavá figurka, ale ať už udělá cokoliv, já si tím odmítám kazit dojem z projektů, kde nevystupuje sám za sebe, ale v roli nějaké jiné postavy. Stejně tak mě mrzí, že kvůli soukromým eskapádám téměř přišli o práci Charlie Sheen a Lindsay Lohan. Obvinění ze sexuálního zneužívání vznesená proti Romanu Polanskim, Woody Allenovi a Billu Cosbym jsou ostudná a pánové by za své činy měli pykat. Nerad bych ale házel do jednoho pytle odsouzeníhodné prohřešky této trojice s jejich tvorbou, která nijak neodráží charakter umělců a na níž s nimi spolupracovaly tisíce dalších lidí.
Nebo z jiného soudku: Angelina Jolie možná v osobním životě vykonala více dobra než kdokoliv jiný v Hollywoodu, ale jen kvůli tomu přece nezačneme odvracet zrak od jejích hereckých přešlapů typu Turisty nebo Síly srdce. A Keanu Reeves si zase v životě tolik vytrpěl, že jakmile by člověk pustil z náruče Carrie Mulligan, nejraději by hned objal i jeho. Ale jen kvůli všem jeho osobním strastem se přece nezačneme dívat na Matrix, Nebezpečnou rychlost nebo Johna Wicka očima plnýma lítosti, a stejně tak herci nebudeme odpouštět prohřešky 47 róninů nebo Den, kdy se zastavila země.
Právě v očích, zraku a sledování je podle mého největší kámen úrazu. Zatímco u scenáristů a režisérů je člověk schopný velmi rychle zapomenout, co krásného / strašného vlastně udělali, a soustředit se na jejich film, v případě herců se na tyto věci zapomíná mnohem obtížněji. A to právě proto, že je vidíme. U první skupiny všechno sejde z očí, sejde z mysli, ale herce máme neustále před sebou. Stačí jeden pohled a okamžitě nám naskočí, proč bychom je měli či neměli mít rádi. To je samo o sobě dobře – některé věci se hodí nezapomínat –, ale pokud nás například něčí osobní hříchy přinutí film či seriál vypnout a připravit se tak o obohacující zážitek, možná na takovém chování tratíme více my sami než ti hříšníci.
Jak ostatně Parker dodal na konferenci TIFF, „Realita je taková, že žádný film netočí jen jeden člověk. Na tomhle projektu spolupracovalo přes čtyři sta lidí. Spousta kolegů na něm tak dřela, že často ani nemohli jezdit za svými rodinami. Byl bych tedy rád, kdybyste měli na paměti, že ať už je můj osobní život jakýkoliv, jsem jen jeden člověk. Prostě mi přijde stejně tak důležité, aby byli za svou práci oceněni i všichni ostatní lidé, kteří v průběhu produkce tohoto filmu prolévaly pot, slzy a krev.“
Stranou Natea Parkera tímhle ani v nejmenším nechci říct, že by se na celou jeho aféru mělo zapomenout, a že by se měl nechat dál v klidu tvořit. To ani náhodou. Nate Parker si už v Hollywoodu neškrtne, což je podle mě dobře. Podle všech dostupných informací je ale jeho poslední snímek, Zrození národa, zatraceně dobrý film. Možná by tedy byla škoda otočit se k tomu snímku zády jen proto, že ho natočil takový zmetek. Teď je jen otázka, jestli se člověk dokáže dvě hodiny dívat do tváře postavy Nata Turnera, aniž by v ní neviděl přečiny herce Natea Parkera. Tohle je problém asi všech autorských projektů, v nichž se scenárista / režisér / producent zároveň obsadí do hlavní role: Tyto snímky stojí a padají s oblibou jejich hlavních tvůrců. A Zrození národa podle všeho spadlo a navzdory občasným zprávám o dobrých ohlasech se po finanční a akademické stránce už asi nezvedne.
Vývoj toho případu sleduji už od samotného počátku. Četla jsem si i přepis soudní výpovědi a komentáře té dívky, co zemřela. Když jsem včera byla v salónu, bavila jsem se o téhle věci se svou kadeřnicí, a i ta byla vzteky bez sebe. Spousta lidí o případu ještě neslyšela, ale až se to k nim donese, bude z toho velká aféra. Studio Fox bude potřebovat někoho na způsob Raye Donovana, aby jim pomohl napravit snímku pověst, když už do něj investovali tolik peněz.
Já se na něj nejspíš podívám, protože se vždy snažím vidět všechny filmy, které mi pošlou, ale musím se vám přiznat, že k tomu snímku i jeho tvůrci budu přistupovat velmi zaujatě. Co on a jeho spolu-scenárista provedli té dívce, mi totiž přijde naprosto strašné. Obzvláště to, jak ji obtěžovali, když na ně podala trestní oznámení. Jejich chování jim možná prošlo, takže neskončili ve vězení, ale nevinní teda nejsou. Parker se skrývá za svou manželkou a dcerami, ale na tenhle lep já mu neskočím. U mě by si polepšil jedině tím, kdyby řekl, ‚Víte co? Tak já půjdu dodatečně na půl roku do vězení.‘ V opačném případě by i přišlo nemyslitelné dávat jeho filmu hlas. Za to by život té ženy opravdu nestál.
— herečka a členka oscarové akademie Rutanya Alda, The Hollywood Reporter
—————
—————
Korekce: Lucifrid
—————
Zdroje:
http://www.vox.com/2016/6/29/12061542/academy-2016-invite-list-diversity
Nate Parker’s Rape Accuser Committed Suicide in 2012: Her Brother Speaks Out (EXCLUSIVE)
https://www.you tube.com/watch?v=p3tNJHOg4gE
https://www.buzzfeed.com/annehelenpetersen/nate-parkers-alleged-rape-and-the-limits-of-hollywood-damage?utm_term=.oojv4ojam#.hxaVz1bPQ
https://www.theguardian.com/us-news/2016/aug/19/nate-parker-rape-penn-state-jean-celestin
AFI Cancels ‘Birth of a Nation’ Screening, Nate Parker Q&A
‘Birth of a Nation:’ No Press Conference for Nate Parker in Toronto
‘Birth Of A Nation’ Director Nate Parker Responds To Rape Accuser’s Suicide
http://www.hollywoodreporter.com/news/caa-signs-beyond-lights-star-841564
http://www.usatoday.com/story/life/people/2014/02/06/when-should-we-separate-the-art-from-the-artist/5228631/
http://www.hollywoodreporter.com/news/nate-parkers-birth-a-nation-924174
http://www.ign.com/articles/2016/08/05/jared-leto-unsure-about-jokers-journey-in-suicide-squad
http://www.nme.com/filmandtv/news/jared-leto-says-fuck-warner-bros-over-suicide-squa/415275
Nate Parker Deflects Question About Lack of Public Apology in Rape Case
‘Birth of a Nation’ Debuts to Standing Ovation at Toronto Despite Controversy
http://www.nationalreview.com/article/439321/nate-parkers-rape-case-ended-acquittal-should-bar-him-oscar
http://www.hollywoodreporter.com/race/birth-of-a-nation-movie-oscar-voters-ponder-nate-parker-922210
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2871741/Mark-Wahlberg-asks-meet-man-beat-racially-abused-face-face-MailOnline-reveals-Vietnamese-victim-forgives-backs-bid-pardon.html
http://edition.cnn.com/2014/06/03/showbiz/jonah-hill-homophobic-slur/
http://www.ibtimes.com/alec-baldwin-gay-slur-actor-apologizes-gay-group-twitter-rant-against-daily-mails-george-stark-says
http://pagesix.com/2016/08/20/the-ugly-double-standard-that-protects-these-hollywood-bros/
http://www.dailymail.co.uk/tvshowbiz/article-3666996/Cher-apologizes-slammed-fans-using-bomb-emoji-insensitive-tweet-Turkey-terror-attacks.html
http://www.hollywoodreporter.com/news/birth-a-nation-actress-gabrielle-925349
http://jezebel.com/how-hollywood-is-dealing-with-nate-parkers-1999-sexual-1785300094
https://www.buzzfeed.com/jtes/the-voice-missing-from-the-nate-parker-rape-case?utm_term=.kcNvL408p#.skJ60BmwE
Když už se zmiňuje vnímání herce jako filmové postavy. Podobně „směšnou“ nenávist, jakou vzbudila postava Meselindry u diváků, ve mě vzbudila postava psychopata, kterou zahrál Jeff Bridges ve filmu „Záhadné zmizení“. A to tím, že, že….SPOILER: zabil ve filmu Sandru Bullock KONEC SPOILERU. To jsem nemohl dlouho překousnout a začal jsem herce (bezdůvodně) nesnášet, kdykoliv jsem ho zahlédl jeho fotku nebo se mihl ve filmu. Bylo úplně jedno, že hrál Starmana. Pro mě to byl magor, co – viz SPOILER. Časem samozřejmě averze vyprchala a já se tomu dnes jen směju. 🙂
–
Myslím, že „Zrození národa“ se dočká diváckého přijetí až za pár let, kdy vyvane opar kontroverze. Film se asi nezbaví stigmatu, ale doufám, že kvalita zpracování bude hrát prim.
–
Když byla zmíňka o Angelině Jolie – myslím, že její rozvod s Bradem Pittem jasně ukazuje, jak ji vnímá okolí, včetně diváků – jako mrchu. Už je jedno, jak se snaží v oblasti charity, propagace prevence proti rakovině prsu atd. Nemám k této kauze jasný názor. Klidně bych věřil možnosti, že Pitt je opilec, co má násilné sklony….to ale ukáže čas. V tuto chvíli je oběť a Angelina ta zlá. A legrační je úloha Jennifer Aniston…
–
Potom mě ještě napadá magor „sektář“ Tom Cruise. Dost se mi zajídá jeho fanatismus a propagace scientologické církve. Paradoxem je, že jakmile si zahraje v nějakém akčním filmu, přepnu na jiný mód a vůbec mi to nevadí. Po skončení filmu se zas vrátím k averzi….ještě, že ho Nicole a Katie prokoukli a zavčas prchly. U něj je zajímavé, že je stále v oblibě….víra v nesmysly není to samé, co násilí na ženách.
Hehe, chudák Sandra i Jeff. Když o tom tak přemýšlím, přijde mi zajímavé, že u některých záporných postav to schytají i jejich představitelé, zatímco u jiných ne. Třeba Jack Gleeson si kvůli ztvárňování Joffreyho ve Hře o trůny nikdy nesténal, protože byli diváci schopní rozlišovat mezi hercem a postavou. To samé i u Ollyho. Docela by mě zajímalo, čím to je.
—
Až vyvane opar kontroverze, snad ano. Ale podle mě to ještě potvrá. Nedovedu si představit, že by během pěti deseti let třeba učitelé tenhle film tahali na promítání do škol, když mají dneska všichni studenti internet v mobilu a jsou schopní si okamžitě vyhledat cokoliv o komkoliv.
—
Angelina si kdysi uměla obmotat novináře kolem prstu a vyudovala si kariéru na tom, jak byla šokující, sexuálně otevřená. Nezapomeňte, že před tím, než se začala líbat se svým bratrem na rudém koberci, než si vzala o dvacet let staršího Billyho Boba Thortona a než začala do médií mluvit o tom, jak má ráda sado maso, tak o ní nikdo nevěděl. A s touhle taktikou zviditelňování se přišla ona sama. Chtěla se prorvat na výsluní a ono jí to sice náramně vyšlo, ale podle mě moc nepočítala s dlouhodobými následky…
—
Co se Toma Cruise týče, docela si pohrávám s myšlenkou, že bych na něm založil úplně poslední díl hereckého megačlánku. Našel jsem jeden skvělý článek, který by tam seděl jako pudel na hrnec. Chvíli vydržte a dostaneme se k němu 🙂
Já osobnë nechápu a bylo to tady již zmíněno, jak mohou psát lidé hercům nenávistné vzkazy na sociální sítě na základě toho, co udělali ve filmu nebo seriálu. Myslím si, že lidé si tak léčí své komplexy nebo nemají zdraví rozum
Občas jsou psychicky labilní, občas si myslí, že je to sranda, a nemyslí to vážně (tady mě napadá třeba Twitter, který všichni berou děsně vážně, ač by neměli), a občas jsou prostě natolik zažraní do příběhu, že se jim setře hranice mezi fikcí a realitou – prostě potřebují nějaký ventil. Ale kdo ví. Mohla by z toho být dobrá studie 🙂